Petříčkova kritika Izraele vyvolala v Česku politickou bouři, píše list Haarec

Izraelský deník Haarec poznamenal, že se premiér Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman od vyjádření Petříčka distancovali a s odvoláním na česká média napsal, že dokonce uvažují o jeho odvolání.

Izraelská vláda má v červenci zahájit debatu o případném připojení židovských osad a Jordánského údolí na okupovaném Západním břehu Jordánu, což by znamenalo anexi tohoto území. Palestinci a mnoho zemí považují židovské osady, které Izrael od roku 1967 vybudoval na Západním břehu Jordánu, za nelegální z pohledu Ženevské konvence, která zakazuje výstavbu na území zabraném při válce. Izrael argumentuje svými bezpečnostními potřebami a rovněž biblickým odkazem na území.

Petříček se svými dvěma předchůdci ve společném článku napsal, že anexe osad s podporou amerického prezidenta Donalda Trumpa by do budoucna vyloučila vytvoření samostatného "životaschopného" palestinského státu. Upozornili, že s řešením blízkovýchodního konfliktu v podobě vytvoření izraelského a palestinského státu počítají mezinárodní dohody, rezoluce OSN i koncepce české zahraniční politiky.

Česká pobočka Židovského národního fondu a Česká společnost přátel Izraele se proti sobotnímu článku v pondělí ohradily. Podle nich nepodloženě napadá české spojence USA a Izrael, a žádají proto odvolání šéfa diplomacie Petříčka i současného ministra kultury Zaorálka. Dnes v Právu vyšel článek čtyř českých politiků - Mirka Topolánka, Jana Kohouta, Cyrila Svobody a Alexandra Vondry - s titulkem Odmítáme podrážet Izrael, v němž komentář Petříčka a dalších také kritizují.

Petříčkova kritika je podle Haarecu neobvyklá. Za prvé proto, že byla vyjádřením úřadujícího šéfa diplomacie. Za druhé proto, že Petříček sedí ve vládě, která je považována za proizraelskou. List zároveň uvedl, že Zaorálek a Schwarzenberg stále zastávají veřejné funkce.

Zemana Haarec označil za známého skalního příznivce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a amerického prezidenta Trumpa. Připomněl, že český prezident opakovaně slíbil přesun české ambasády do Jeruzaléma, ale dosud se Česká republika spokojila s otevřením Českého domu v městě.

Izraelský historik a emeritní profesor mezinárodních vztahů na univerzitě v Oxfordu Avi Šlaim v reakci zaslané ČTK uvedl, že vyjádření tří českých politiků bylo statečné. Zpochybnil ale tvrzení, že Palestinci promarnili šanci na řešení konfliktu. Podle něj prokázali závazek vyřešit konflikt mírovými prostředky podpisem dohody z Osla v roce 1993, "Netanjahu ale po nástupu k moci v roce 1996, přistoupil k zablokování a postupnému rozkladu dohod z Osla skrze rozšiřování nezákonných osad na Západním břehu Jordánu".