V Izraeli složil přísahu nový parlament, Likud zvažuje primárky

EuroZprávy.cz , ČTK

3. října 2019 17:14

Izrael Foto: INT

Proč důvěřovat zpravodajství EuroZprávy.cz

V Izraeli složili přísahu členové nového parlamentu, o jehož složení se hlasovalo v září. Volby pro pravicový Likud i centristické uskupení Modrá a bílá skončily vyrovnaným výsledkem. Sestavením vlády byl pověřen dosluhující premiér Benjamin Netanjahu, i když nemá zaručenu podporu nadpolovičního počtu poslanců, jednání však váznou.

V Izraeli se proto spekuluje, že Benjamin Netanjahu prezidentovi mandát na sestavení vlády vrátí. Pak by měl šanci dostat šéf těsně vítězné strany Modrá a bílá Benny Ganc.

Netanjahu nyní ale, zřejmě ve snaze ukončit možnou vnitrostranickou rebelii už v zárodku, zvažuje o uspořádání primárek uvnitř svého Likudu.

Podle tisku by se totiž mohl Ganc v případě, že by nakonec sestavoval vládu, pokusit získat na svou stranu ty členy Likudu kteří s Netanjahuem nesouhlasí. Premiérovi hrozí trestní stíhání ve třech kauzách za korupci a zneužití důvěry a to je důvod, proč s ním Ganc odmítá jít do vlády národní jednoty.

"Předseda vlády a Likudu Benjamin Netanjahu zvažuje možnost zorganizovat primární volby Likudu. Chce skoncovat s představami některých stran o rebelii v Likudu," uvedla dnes strana v prohlášení.

Bývalý ministr vnitra a člen Likudu Gideon Saar patří k Netanjahuovým stranickým rivalům a na twitteru napsal, že je na primárky připraven. Konečné slovo k uspořádání primárních voleb bude mít ústřední výbor strany, který se sejde příští týden.

včera

Izrael plánuje Pásmo Gazy vymazat z mapy. Civilisty chce vystěhovat za hranice

Související

Izrael plánuje Pásmo Gazy vymazat z mapy. Civilisty chce vystěhovat za hranice

Izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v úterý prohlásil, že pásmo Gazy bude po izraelském vojenském vítězství „zcela zničeno“ a že palestinská populace bude ve velkém počtu „odsunuta do třetích zemí“. Jeho slova vyvolala vlnu mezinárodního pobouření a obavy z plánovaných etnických čistek.

Izrael plánuje obsazení Pásma Gazy, schválil trvalou vojenskou přítomnost

Izraelská bezpečnostní rada v neděli večer jednomyslně schválila plán na rozšíření vojenské ofenzivy proti hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle dostupných informací plán počítá s obsazením větší části území a s dlouhodobou izraelskou přítomností v oblasti. Cílem operace má být nejen porážka Hamásu, ale i navrácení izraelských rukojmích.

Více souvisejících

Izrael , Benjamin Netanjahu , Benny Ganc , volby v Izraeli

Aktuálně se děje

před 1 minutou

"Je to hanba." Trump odpověděl na indický útok proti Pákistánu

Americký prezident Donald Trump označil indický útok na Pákistán za „hanbu“. Řekl to v úterý večer, pár chvil poté, co Indové spustili vojenskou akci údajně zaměřenou proti teroristům.

před 1 hodinou

Podrobná předpověď počasí na prodloužený víkend: V Česku může mrznout

Nadcházející sváteční a víkendové dny nebudou ani zdaleka tak teplé, jako v minulém týdnu. Podle ČHMÚ.cz se budou denní maxima pohybovat kolem 16 stupňů, v noci naopak teploty klesnou pod nulu.

Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky

Napětí mezi Indií a Pákistánem dramaticky eskalovalo poté, co indické ozbrojené síly v rámci operace „Sindoor“ zaútočily raketami na devět cílů na území Pákistánu a Pákistánem spravovaného Kašmíru. Útok potvrdilo jak indické ministerstvo obrany, tak pákistánská armáda, která incident označila za „zbabělý a hanebný čin“ a přislíbila odvetu ve „vhodný čas a na místě podle vlastního výběru“, uvedl server BBC.

včera

Izrael plánuje Pásmo Gazy vymazat z mapy. Civilisty chce vystěhovat za hranice

včera

Nejhlasitějším výkřikem je ticho. Děti v Pásmu Gazy ani nemají sílu plakat, hlady trpí i těhotné

Uprostřed války bývá nejhlasitějším výkřikem ticho – tak popisuje situaci v nemocnici Násira reportér BBC Fergal Keane. Pětiměsíční Siwar Ashourová, vyhublá a slabá, nedokáže ani pořádně plakat. V důsledku izraelské blokády, která trvá už tři měsíce, není k dispozici speciální kojenecké mléko, které nutně potřebuje.

včera

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

včera

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

včera

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“.

včera

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

včera

Kanadský premiér Mark Carney míří do Bílého domu. Na pozadí ochladlých vztahů se sejde s Trumpem

Nově zvolený kanadský premiér Mark Carney se dnes poprvé od svého vítězství ve volbách setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka v Bílém domě přichází v době, kdy jsou vztahy mezi USA a Kanadou na bodu mrazu – především kvůli novým americkým clům a opakovaným Trumpovým výrokům o možném začlenění Kanady jako „51. státu“.

včera

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

včera

Mimořádná zpráva Souček končí v čele České televize, rada ho odvolala

Česká televize je bez generálního ředitele. Radní v úterý na mimořádné schůzi rozhodli o odvolání Jana Součka z funkce. Souček byl přitom v čele veřejnoprávního média teprve od října 2023, kdy nahradil dlouholetého šéfa televize Petra Dvořáka.

včera

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

včera

Před šesti měsíci se jeho vláda zhroutila, po dnešku zůstává Scholz německým kancléřem

Přestože se včera večer konalo slavnostní rozloučení s končícím kancléřem Olafem Scholzem, dnešní politický vývoj přepsal očekávaný scénář. Scholz podle všeho ještě dnes nepředá pomyslné klíče od kancléřství svému nástupci Friedrichu Merzovi – první pokus o jeho zvolení totiž skončil neúspěchem.

včera

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

včera

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

včera

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

včera

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál

Vatikán ve středu odpoledne deaktivuje veškerý mobilní telefonní signál a zablokuje veškerou elektronickou komunikaci v okolí Sixtinské kaple, kde se sejde 133 kardinálů k volbě nového papeže. Podle italských médií se jedná o mimořádné bezpečnostní opatření, které má zajistit naprosté utajení v jednom z nejdůležitějších a nejutajenějších církevních procesů – papežské volbě.

včera

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy