Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Šéf kabinetu se k záležitosti vyjádřil během svého vystoupení v populárním podcastu The Rest is Politics. Jeho slova okamžitě vyvolala vlnu spekulací o tom, že současná exekutiva usiluje o postupné zvrácení výsledků brexitu. Premiér totiž nedávno připustil, že jeho vláda prověří veškeré budoucí možnosti užší spolupráce s evropským blokem.

Během stejného rozhovoru premiér zmínil, že o vnějším vlivu Kremlu hovořil také s německým kancléřem Friedrichem Merzem během své nedávné pracovní návštěvy Berlína. Oba státníci diskutovali o šíření dezinformací a záměrné lživé propagandě z ruského prostředí, která cíleně proniká do politického dění v Německu. Britští a němečtí představitelé se shodli na nutnosti společné obrany před těmito hybridními hrozbami.

Britský premiér v rozhovoru rovněž kritizoval dřívější pasivní přístup britských institucí k tomuto problému. Podle jeho názoru byla země příliš dlouho v defenzivě a řadoví voliči nebyli dostatečně informováni o rozsahu vnějších pokusů o destabilizaci demokratických procesů. Otevřené zveřejňování těchto skutečností má pomoci také politickým partnerům ve Francii a Německu lépe porozumět původu nepřátelských snah.

Oficiální potvrzení ze strany současného předsedy vlády navazuje na dřívější závěry parlamentního výboru pro zpravodajské a bezpečnostní služby z roku 2020. Tento výbor tehdy ostře kritizoval tehdejší vládní představitele za to, že odmítli provést řádné a důkladné vyšetřování ruských aktivit během kampaně před referendem. Ministerstva prý selhala v analýze dopadů státem řízených médií a falešných internetových profilů.

Téma zahraničního vměšování otevřel předseda vlády také v průběhu svého zářijového projevu na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku. Tehdy varoval před systematickou snahou Moskvy vyvolávat napětí a sociální neklid v návaznosti na závažné krizové události. Vláda má podle jeho slov konkrétní důkazy o tom, že cizí mocnosti se pokoušely ovlivnit také parlamentní volby konané v roce 2019.

Mluvčí úřadu vlády v reakci na tato vyjádření odmítl pro The Indepedent blíže komentovat utajované zpravodajské materiály a brífinky poskytnuté premiérovi. Zdůraznil však, že ochrana národní bezpečnosti zůstává absolutní prioritou každého kabinetu. Vláda se podle jeho slov soustředí na ochranu občanů a klíčových institucí před nepřátelskými aktivitami cizích států.

Představitelé proevropských organizací, jako je například skupina European Movement UK, přivítali oficiální potvrzení dlouholetých podezření. Podle jejich vyjádření hrála dezinformační kampaň zásadní roli v úsilí o destabilizaci jednotné Evropy. Veřejné přiznání těchto faktů podle nich přispívá k potřebné transparenci a objasnění pozadí celé události.

Otázka budoucího uspořádání vztahů mezi Velkou Británií a Evropskou unií tak zůstává jedním z ústředních témat současné politické debaty v zemi. Premiér naznačil, že posílení vazeb s kontinentem by se mohlo stát součástí volebního programu v příštím období. Diskuse o vnějších vlivech na rozhodování občanů navíc posilují argumenty zastánců užší spolupráce s Bruselem.

Zpravodajské služby a odborníci na kybernetickou bezpečnost nadále sledují vývoj situace a varují před přetrvávající hrozbou hybridních útoků. Zkušenosti z předchozích let ukazují, že ochrana demokratických volebních mechanismů vyžaduje neustálou ostražitost a mezinárodní spolupráci. Vláda proto plánuje zavést další opatření zaměřená na eliminaci zahraničních vlivů v domácí politice.