Bulharsko se dostalo do konfliktu s Ruskem. Kvůli slovům jeho velvyslankyně

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS na území Ruska přichází ve známém vzorci, který provází americkou podporu Kyjevu. Po měsících odmítání a obav z eskalace války se Bílý dům nakonec rozhodl vyhovět ukrajinské žádosti – podobně jako tomu bylo u systémů HIMARS, tanků Abrams nebo stíhaček F-16. Upozornil na to server CNN.

Prezident USA Joe Biden udělil Ukrajině povolení využívat výkonné americké zbraně dlouhého doletu přímo na ruském území. Toto rozhodnutí, které podle vysoce postaveného amerického úředníka přichází ve chvíli, kdy Rusko posiluje svou obranu a využívá severokorejské vojáky, představuje zásadní posun v americké strategii vůči válce na Ukrajině. Uvedl to server CNN.

Rakouský kancléř Karl Nehammer potvrdil, že ruská státní energetická společnost Gazprom přestává tento víkend dodávat plyn do Rakouska. Uvedl to server Politico.

Floridská společnost Villa Vie Residences se rozhodla využít výsledků amerických prezidentských voleb a nabídnout možnost úniku z USA pro ty, kteří se nechtějí smířit s nadcházejícími čtyřmi lety Donalda Trumpa v úřadu. Společnost nabízí možnost cestování po světě na palubě luxusní lodi během celého jednoho prezidentského období.

Národní třída v Praze se dnes od rána stala místem setkání lidí, kteří si přišli připomenout klíčové události před 35 lety, jež vedly k pádu komunistického režimu a návratu svobody do Československa.

Že by Češi mohli dohnat Němce a Rakušany ve mzdách? Zřejmě ani za dalších 35 let, vždyť v posledních pěti letech se zaostávání Čechů za nimi dále citelně prohloubilo, Češi jsou na tom nejhůře ze všech zemí OECD.

Jochen Flasbarth, německý ministr pro rozvoj a jedna z klíčových postav probíhajícího summitu OSN o změně klimatu COP29, vyzval delegáty, aby překonali rozdíly a dosáhli dohody o klimatickém financování. 

Známé rčení, že „když Amerika kýchne, zbytek světa dostane rýmu“, vystihuje nejen ekonomický vliv USA, ale také dopad zahraniční politiky Spojených států, zvláště v éře Donalda Trumpa. Trumpova politika „Amerika na prvním místě“ (America First) slibuje izolacionismus, přehodnocení spojenectví a výrazné změny v globálních vztazích, což nutí světové lídry hledat nové strategie. Uvádí to analýza serveru CNN.

Gabriela, původem z Bolívie, vstoupila do Spojených států před více než dvěma desetiletími skrytá pod hromadou kukuřičných stvolů v kufru auta pašeráka. Dnes, jako hospodyně v Marylandu, patří mezi nejméně 13 milionů nelegálních migrantů, kteří v USA žijí. Tito lidé sem přišli buď nelegálně, překročili povolenou délku pobytu na víza, nebo mají dočasnou ochranu před deportací.

Irina zažila noční můru, když byla napadena v ruském městě Artyom na Dálném východě mužem, který se představil jako veterán "speciální vojenské operace" na Ukrajině. Když se vracela domů z večerní zábavy, útočník ji kopal a bil berlou s takovou silou, že ji o ni zlomil. Při příjezdu policie muž předložil dokumenty potvrzující jeho službu na Ukrajině a prohlásil, že díky svému nasazení mu nic nehrozí.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil podle serveru Ukrainska pravda nejnovější rozsáhlý raketový útok Ruska za skutečnou odpověď válečného zločince Vladimira Putina těm, kteří s ním v poslední době jednali nebo ho navštívili. Sybiha zdůraznil, že klíčem k dosažení míru je „síla, nikoli ústupky agresorovi“.

Ukrajina čelí dalším problémům v době, kdy Rusko pokračuje v získávání taktických výhod na klíčových místech východní a jihovýchodní fronty, přičemž stále podniká intenzivní vzdušné útoky na ukrajinská města. Současně Moskva připravuje protiútok v ruské Kurské oblasti, kde Kyjev letos zaznamenal jediný významný vojenský úspěch. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského zde Rusko soustředilo téměř 50 tisíc vojáků, mezi nimiž jsou i čerstvě nasazení severokorejští vojáci.

Rusko zahájilo v noci největší koordinovaný útok na Ukrajinu od začátku září. Celá země se ocitla pod varováním před vzdušnými nálety, když Rusko vypustilo desítky dronů a raket z různých míst. Uvedl to server CNN.

Česko si dnes připomíná události 17. listopadu 1989, které vedly k pádu komunistického režimu. Politici se schází u Filozofické fakulty Univerzity Karlovy i na Národní třídě.

Vzpomínkovou akcí konanou 17. listopadu 1989 na pražském Albertově, která se změnila v demonstraci, vyvrcholila vlna odporu Čechů proti komunistickému režimu. Následný brutální zásah proti demonstrantům na Národní třídě vedl ke generální stávce a pádu režimu. Připomeňte si s námi události 10 dní, které změnily Česko.

Oslavám výročí událostí 17. listopadu 1989, které v Československu zahájily pád diktatury komunistické strany, každoročně dominuje pohled do historie. Bývá připomínán represivní charakter a ekonomická stagnace předlistopadového zřízení. Do kontrastu jsou naopak stavěny následné etablování pluralitní demokracie a hospodářská transformace, která začala přibližovat naši zemi k vyspělým západním ekonomikám. Ačkoliv má toto srovnání své opodstatnění, při výročí sametové revoluce se můžeme také zamyslet nad tím, kam polistopadový vývoj momentálně v Česku směřuje a zda některé recepty ordinované v předchozích 35 letech nepotřebují kritické přehodnocení. 

Počasí bude příští týden jako na houpačce. Zatímco některé dny se mohou denní maxima pohybovat i kolem nuly, jindy podle ČHMÚ.cz vyrostou teploty až na 10 stupňů.

Začátkem listopadu byl na programu fotbalové Fortuna ligy třaskavý duel mezi Hradcem Králové a pražskou Slavií (1:1). Třaskavý byl na tolik, že nebylo nouze o rozmíšky hráčů na hřišti, ale i mezi střídačkami. Vrcholem všeho byla rasistická poznámka vůči slávistovi Ondřeji Lingrovi ze strany hradeckého asistenta Lukáše Váchy, který fotbalistu nazval „cikánem“. Na případ po zápase upozornil slávistický předseda představenstva Jaroslav Tvrdík, který ho dal do souvislosti s tím, že před tímto zápasem se hradecký klub zaujal postoj proti rasismu na tribunách. I když se pak Lukáš Vácha za svoji poznámku omluvil, trest od disciplinární komise ho neminul. Dostal stopku dva měsíce a musí zaplatit pokutu ve výši 40 000 korun. 

Fotbalové Slovácko už ví, kdo je nástupcem nedávno odvolaného kouče Romana Westa. Stal se jím dvaačtyřicetiletý stratég Ondřej Smetana, jenž se s vedením uherskohradišťského klubu dohodl na spolupráci až do léta roku 2027. Osud vedl rok slovenský Ružomberok, se kterým se Slovácko dohodlo podle serveru isport.cz na odkupu tohoto trenéra. Ten nakonec přišel za 100 000 eur (v přepočtu 2,5 milionu korun).