Den X v létě 2025? Německá armáda vypracovala scénář války NATO s Ruskem

Německá armáda má vypracovaný podrobný scénář potenciálního konfliktu mezi zeměmi NATO a Ruskem, který zahrnuje nasazení desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku.

Podle dokumentu, k němuž získal přístup deník Bild, by ruská mobilizace mohla začít v únoru a scénář končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025. Německé ministerstvo obrany odmítlo komentovat tento scénář, ale uvedlo, že zkoumá různé možnosti, včetně těch, které mohou být málo pravděpodobné.

Podle tohoto scénáře by Rusko mohlo začít novou mobilizaci v únoru, což by vedlo k odvedení 200 000 mužů do armády. Následně by, díky váznoucí západní podpoře pro Ukrajinu, dosáhlo významného úspěchu v jarní ofenzivě proti ukrajinským silám.

Moskva by poté pokračovala rozsáhlými kybernetickými útoky v Pobaltí a provokacemi využívajícími ruskou menšinu v pobaltských republikách.

Rusko by v září využilo společné manévry s Běloruskem k rozmístění 50 000 ruských vojáků na západě Ruska a v Bělorusku. Scénář počítá s další eskalací v říjnu, kdy by Rusko přemístilo rakety středního doletu do Kaliningradu mezi Polskem a Litvou. Zároveň by začalo masivní propagandu tvrdící, že země NATO se připravují na invazi.

Německý scénář přikládá zvláštní pozornost suwalskému průsmyku, strategickému úseku země podél polsko-litevské hranice oddělujícímu Bělorusko od ruské enklávy Kaliningradu. Uměle vyvolaný pohraniční konflikt by v prosinci vedl ke sporu s řadou obětí.

Následovala by mimořádná zasedání Rady bezpečnosti OSN a rozmístění vojáků NATO v Polsku a Pobaltí, což by Rusko reagovalo dalším posílením své vojenské přítomnosti v regionu.

V reakci na Den X, což je v dokumentu označení pro odstrašující opatření, by aliance povolala 300 000 vojáků, včetně 30 000 Němců, do Polska a Pobaltí. Scénář končí 30 dní po Dni X, kdy by se proti sobě postavilo přes půl milionu ruských a aliančních vojáků, přičemž není jasné, zda by Rusko ustoupilo nebo by došlo k válečnému střetu.

Tato příprava na možný konflikt není výjimkou, protože i další státy NATO a Švédsko zkoumají různé scénáře. Německý dokument poukázal na potřebu diskutovat o obraně a zdůraznil, že sice válka s Ruskem není pravděpodobná, ale ani nepředstavitelná.

Související

Více souvisejících

Rusko NATO Německá armáda

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 47 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy