Německá armáda má vypracovaný podrobný scénář potenciálního konfliktu mezi zeměmi NATO a Ruskem, který zahrnuje nasazení desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku.
Podle dokumentu, k němuž získal přístup deník Bild, by ruská mobilizace mohla začít v únoru a scénář končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025. Německé ministerstvo obrany odmítlo komentovat tento scénář, ale uvedlo, že zkoumá různé možnosti, včetně těch, které mohou být málo pravděpodobné.
Podle tohoto scénáře by Rusko mohlo začít novou mobilizaci v únoru, což by vedlo k odvedení 200 000 mužů do armády. Následně by, díky váznoucí západní podpoře pro Ukrajinu, dosáhlo významného úspěchu v jarní ofenzivě proti ukrajinským silám.
Moskva by poté pokračovala rozsáhlými kybernetickými útoky v Pobaltí a provokacemi využívajícími ruskou menšinu v pobaltských republikách.
Rusko by v září využilo společné manévry s Běloruskem k rozmístění 50 000 ruských vojáků na západě Ruska a v Bělorusku. Scénář počítá s další eskalací v říjnu, kdy by Rusko přemístilo rakety středního doletu do Kaliningradu mezi Polskem a Litvou. Zároveň by začalo masivní propagandu tvrdící, že země NATO se připravují na invazi.
Německý scénář přikládá zvláštní pozornost suwalskému průsmyku, strategickému úseku země podél polsko-litevské hranice oddělujícímu Bělorusko od ruské enklávy Kaliningradu. Uměle vyvolaný pohraniční konflikt by v prosinci vedl ke sporu s řadou obětí.
Následovala by mimořádná zasedání Rady bezpečnosti OSN a rozmístění vojáků NATO v Polsku a Pobaltí, což by Rusko reagovalo dalším posílením své vojenské přítomnosti v regionu.
V reakci na Den X, což je v dokumentu označení pro odstrašující opatření, by aliance povolala 300 000 vojáků, včetně 30 000 Němců, do Polska a Pobaltí. Scénář končí 30 dní po Dni X, kdy by se proti sobě postavilo přes půl milionu ruských a aliančních vojáků, přičemž není jasné, zda by Rusko ustoupilo nebo by došlo k válečnému střetu.
Tato příprava na možný konflikt není výjimkou, protože i další státy NATO a Švédsko zkoumají různé scénáře. Německý dokument poukázal na potřebu diskutovat o obraně a zdůraznil, že sice válka s Ruskem není pravděpodobná, ale ani nepředstavitelná.
Související
Kyjev sabotuje výměnu zajatců, tvrdí Rusko
Amerikou hýbe falešné volební video. Rusko od něj dává ruce pryč
Rusko , NATO , Německá armáda
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 47 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 2 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák