EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Zatímco Washington sází na uvolnění ekonomických restrikcí a tvrdí, že se obě strany dohodly na energetickém příměří, unijní špičky takové tvrzení odmítají a poukazují na pokračující ruské útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. Podle evropských lídrů zůstává omezování ruských příjmů z prodeje energií klíčovým nástrojem k tomu, aby byl Kreml donucen k ukončení války.

Polský premiér Donald Tusk během pondělního vystoupení na bezpečnostním fóru ve Varšavě otevřeně prohlásil, že Rusko nemá o deeskalaci ani mír zájem. Uvedl, že na nadcházejícím jednání v Bruselu požádá partnery o vážné posouzení možností na navýšení protiruských sankcí. K radikálnějšímu postupu se připojil také německý kancléř Friedrich Merz, podle něhož Moskva slyší pouze na tlak.

Odhlasovanou odpovědí unie na stupňující se útoky se stal historicky největší balíček individuálních sankcí, který v pondělí formálně schválila rada ministrů zahraničí. Opatření míří na téměř šestnáct stovek osob a subjektů spojených s ruským vojensko-průmyslovým komplexem, včetně společností dodávajících klíčové komponenty pro rakety a drony. Evropská komise navíc připravuje již třetí desítku sektorových postihů.

Zatímco Brusel a Kyjev tlačí na přitvrzení kurzu, v zákulisí diplomaté podle webu Politico upozorňují, že Trumpova snaha o zmírnění sankcí je motivována především blížícími se americkými volbami a snahou snížit vysoké ceny paliv po eskalaci konfliktu s Íránem. Odborníci i evropští činitelé však zpochybňují, že by dohodnutý objem ruské nafty mohl mít na trh zásadní vliv.

Evropští představitelé se tak ocitají v citlivé pozici, kdy se snaží udržet jednotný tlak na Moskvu, aniž by otevřeně eskalovali spory s Washingtonem. Nadcházející čtvrteční summit tak ukáže, do jaké míry dokáže unie navzdory odlišnému přístupu americké administrativy prosadit vlastní bezpečnostní a sankční priority.