Evropská unie by měla v roce 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Shodli se na tom dnes nad ránem zástupci členských států a Evropského parlamentu, jejichž dohoda zvýšila dosavadní závazek z 32 procent.
Závazek se týká unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže. Směrnice o obnovitelných zdrojích je součástí balíku návrhů, které mají přispět k výraznému snížení emisí skleníkových plynů do konce desetiletí. Podle analytika Jiřího Gavora jde o velmi ambiciózní cíl, jehož dosažení bude obtížné. Očekává ještě spory při rozdělení podílu mezi jednotlivé státy.
Aby pravidla začala platit, musí dohodu potvrdit plénum europarlamentu a Rada EU zastupující členské země.
Původní návrh Evropské komise počítal se zvýšením podílu solární, větrné či vodní energie na 40 procent, v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a ve snaze zbavit se fosilních zdrojů dodávaných Moskvou Brusel zvýšil navržený cíl na 45 procent. Část zemí ale prosazovala původní závazek a vyjednavači se nakonec shodli na kompromisní variantě. V roce 2021 se obnovitelné zdroje podílely na celkové spotřebě energie necelými 22 procenty.
"Obnovitelné zdroje jsou klíčem pro dosažení klimatické neutrality a umožní nám v delším horizontu zajistit energetickou suverenitu. Touto dohodou dáváme jistotu investorům a potvrzujeme roli světového lídra ve využívání obnovitelných zdrojů," řekla k dnešní dohodě eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Komise již dříve vyčíslila, že přechod k obnovitelným zdrojům si do konce desetiletí vyžádá investice více než sto miliard eur (přes 2,36 bilionu korun). Členské země podle Bruselu budou moci čerpat část peněz z mimořádného fondu obnovy.
Jako hodně ambiciózní hodnotí cíl EU analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Upozornil, že v roce 2021 činil podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě v EU 21,8 procenta, v Česku pak byl kolem 17,7 procenta. "Očekávám, že největší spory jsou teprve před námi, jak se totiž celkový unijní cíl rozdělí do národních cílů pro jednotlivé státy. ČR svůj závazek pro rok 2020 dokonce překročila, rok 2030 už bude hodně obtížnější a z mého osobního pohledu nejistý," podotkl Gavor.
Unijní země si na základě dnešní dohody budou muset vybrat, zda do roku 2030 zvýší podíl obnovitelných zdrojů v dopravě na 29 procent, nebo omezí intenzitu skleníkových plynů produkovaných jejich využitím v dopravě o 14,5 procenta. Průmysl by měl zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů o 1,6 procenta ročně.
Zásadní diskusi vedly členské státy o možnostech využití jaderné energie prostřednictvím nízkoemisního vodíku, který se vyrábí elektrolýzou z vody za pomoci elektřiny z jádra. Skupina jeho zastánců včetně Francie nebo Česka prosazovala větší podíl nízkoemisního vodíku, odpůrci jako Rakousko či Německo jej chtěli vyloučit úplně. Konečný kompromis hovoří o tom, že v roce 2030 bude muset 42 procent vodíku využívaného v průmyslu pocházet z obnovitelných zdrojů, o pět let později pak tento podíl stoupne na 60 procent. Státy sice budou moci podíl vodíku z jádra zvýšit, ovšem pouze pokud dodrží svůj národní podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie.
Související
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
EU (Evropská unie) , Energetika
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Rusko řeší korupční kauzu na Šojguově ministerstvu. Putin o případu ví
před 1 hodinou
Policie se vyjádřila k zásahu ve škole na Tachovsku. Mladík skončil v cele
před 1 hodinou
Belgičan si v těle sám vytváří alkohol. Pokuty za řízení v opilosti platit nemusí
před 2 hodinami
Zimní počasí opět udeří. Místy může napadnout až 10 centimetrů sněhu
před 2 hodinami
Většina zbraní z amerického balíčku pro Ukrajinu je již v Německu a Polsku ve skladech
před 3 hodinami
ANO by v březnu vyhrálo volby. Ze Sněmovny by vypadly dvě vládní strany
před 3 hodinami
Americký Senát schválil balíček pomoci pro Ukrajinu. Biden slíbil rychlé doručení
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
včera
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
včera
Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání
včera
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
včera
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
včera
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
včera
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
včera
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
včera
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
včera
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
včera
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
Finští pohraničníci vybaveni i běžkami monitorují východní hranici země, která představuje nejnovější a nejdelší hranici NATO s hlavním protivníkem Aliance, s Ruskem.
Zdroj: Radek Novotný