O Rusku bez Ruska: Moskva nedostala pozvánku na summit NATO

Summit NATO se má konat ve dnech 4. a 5. září. Jednat se má mimo jiné o posilování kolektivní obrany, o výši obranných výdajů, jakož i o vztazích s Ruskem a posilování vztahů s Ukrajinou, anebo o ukončení operace v Afghánistánu. Počítá se s účastí ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.

"Ukrajinská krize dodala paktu druhý dech," poznamenal deník s tím, že právě dění okolo Ukrajiny zcela změnily program summitu, který původně měl být věnován boji s terorismem a kybernetickým hrozbám. Ruska se pak dotýká i stažení aliančních jednotek z Afghánistánu. Účast ruské delegace však vedení NATO shledalo podle aliančního zdroje "neužitečnou", zatímco Moskva podle nejmenovaného ruského diplomata s pozváním "v nynějších podmínkách ani nepočítala".

Moskvě však podle listu mohou vadit přísliby nynějšího generálního tajemníka NATO, že aliance pomůže Ukrajině s modernizací armády a rozšíří společná cvičení, jakož i případné rozhodnutí nastálo rozmístit ve východní Evropě větší vojenské síly, po čemž volá Pobaltí a Polsko.

Rusové naopak doufají, že se vztahy s aliancí zlepší, jakmile v čele NATO počátkem října vystřídá Dána Anderse Fogha Rasmussena bývalý předseda norské vlády Jens Stoltenberg.

"Bezpečnostní situace se velice rychle a zásadně zhoršila a patrně nejde o přechodnou krizi, ale o hlubší a dlouhodobější kvalitativní změnu bezpečnostního prostředí. Zejména Evropy. Musím si jen povzdechnout nad tím, jak se při našem vstupu do NATO mnozí ozývali, že Aliance již není potřebná, že by se Američané neměli míchat do evropské bezpečnosti a my neměli vstupovat do vojenského paktu. NATO dnes musí udržet svou aktivitu oběma hlavními směry, tedy jak na Střední východ, tak na eskalující rusko-ukrajinský konflikt. A musíme se domluvit na adaptaci společné obrany na tuto novou situaci a na možný rizikový vývoj. Nelze se zabývat jen jedním nebo druhým v závislosti na tom, která země je blíže jednomu nebo druhému konfliktu," uvedl Gabal v rozhovoru pro Natoaktual.cz.

A dodává: "Rýsující se obnovení angažmá Američanů v limitované kapacitě v boji s Islámským státem pak vyžaduje razantní zvýšení schopností evropských a zejména nových členských států včetně České republiky. Ukrajinský konflikt máme za humny a naše obrana a bezpečnost bude tak silná, jak budou silné obranné kapacity jednotlivých členů. A karavana jede tak rychle jak nejpomalejší velbloud. Nelze očekávat, že vše opět zastanou jen Američané, ta doba je pryč i z hlediska vnitřního naladění veřejnosti a Kongresu USA. Musíme se umět bránit i ve své evropské kapacitě. Nelze se divit Američanům, kteří platí více jak 70 procent výdajů, že jim už dochází trpělivost."