Rusko-německé vztahy na bodu mrazu, experta děsí atomové zbraně

"Hodně se toho pokazilo," řekl Platzek o německo-ruských vztazích. Vyjádřil zároveň obavy, že v nejbližších letech se nepodaří napětí mezi oběma zeměmi odstranit. "Abychom mohli vyjít ze spirály sankcí, je třeba nejprve vyřešit otázku Krymu přijatelně z hlediska mezinárodního práva," podotkl šéf Německo-ruského fóra.

Na budoucnosti ukrajinského poloostrova Krym, který Rusko na počátku roku anektovalo, se podle Platzeka musí Moskva dohodnout s Kyjevem. Musí najít řešení, které jasně určí, komu poloostrov patří. "Možná uspořádat nové referendum, nebo vést debatu o finančním odškodnění (za anexi), které by Rusko Ukrajině poskytlo," nastínil možnosti řešení sporu Platzek.

Platzek zároveň zdůraznil, že ruská anexe Krymu je jasné porušení mezinárodního práva. Podle něj se ale EU přesto musí snažit udržet s Ruskem dobré vztahy, protože bez spolupráce s Ruskem není možné zajistit dlouhodobý hospodářský rozvoj evropských zemí.

Jdou zde o vážné obavy o samotnou ekonomiku Ruska do budoucna. "Kdyby hospodářské sankce vyvolaly sociální nepokoje a způsobily pád současné vlády, bylo by naprosto nejisté, kdo se dostane k atomovým zbraním. Je třeba mít stále před očima tuto skutečnost, když se bavíme o Rusku," řekl Platzek.

Autonomní republika Krym a město Sevastopol 11. března 2014 oznámily sjednocení v Republiku Krym. Stalo se tak Deklarací nezávislosti Autonomní republiky Krym a města Sevastopol, která byla přijata Nejvyšší radou Autonomní republiky Krym a radou města Sevastopol v rámci příprav na Krymské referendum.

16. března velká většina voličů v referendu připojení k Rusku schválila. 96,8% se vyslovilo pro připojení poloostrova k Rusku a 2,5% pro status v rámci Ukrajiny. Zejména Ukrajinci a Krymští Tataři referendum bojkotovali. I tak dosáhla volební účast 83% obyvatel. Legálnost hlasování v situaci, kdy poloostrov obsadily ruské ozbrojené síly, kromě Ukrajiny předem zpochybnily i Spojené státy a Evropská unie.

18. března pak podepsali Vladimir Putin, krymský premiér Sergej Aksjonov, starosta Sevastopolu Alexej Čalyj a předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov dohodu o připojení Krymu k Ruské federaci. Dohodu následujícího dne schválil ruský ústavní soud jako legální, hlasování o ratifikaci státní dumou proběhlo dne 21. března s pozitivním výsledkem.