Nad elektrárnami ve Francii přelétala neznámá bezpilotní letadla

Pracovníci společnosti EDF, která elektrárny spravuje, a četnických sil PSG, které objekty hlídají, sice zpozorovali letící stroje nad sedmi elektrárnami, ale nedokázali dopadnout letadla ani osoby, které je na dálku ze země řídily. Někdy je však těžké, ba nemožné letící malé letadlo odhalit, a tak podobných přeletů mohlo být v zemi více, připustili odborníci.Státní společnost na výrobu a distribuci elektřiny EDF ujišťuje, že podobné přelety nijak neohrožují bezpečnost a provoz elektráren. Organizace Greenpeace a další odpůrci jaderné energetiky jsou opačného názoru. Upozorňují, že i dálkově ovládaná malá civilní bezpilotní letadla, zpravidla veliká 30 až 150 centimetrů, mohou převážet nejen fotoaparáty a kamery, ale třeba i nálože.Majitelé civilních bezpilotních letadel ve Francii se musí pro své lety řídit přísnými pravidly v součinnosti se správou civilního letectva a městskými úřady. Musí absolvovat i speciální pilotní zkoušky a respektovat, že jejich stroj nesmí létat nad obydlenými oblastmi, letišti, elektrárnami a dalšími citlivými objekty. Je ale těžké odhalit někoho, kdo pravidla porušuje. Malé letadlo, které nezachycují radary, je totiž nyní možné pilotovat na vzdálenost až zhruba čtyř kilometrů přes monitor. Je možné i díky navigačnímu systému GPS předem naprogramovat jeho let na počítači."Je tak technicky možné vyslat nějaké (civilní) bezpilotní letadlo nad nějakou jadernou elektrárnu, odkud se pak vrátí zpět," řekl regionálnímu deníku La Voix du Nord specialista na tyto moderní technologie Arnaud Dufresne.Otázka možného zneužití civilních bezpilotních letadel i k různým útokům je ve Francii nyní zvlášť citlivá. Paříž se zapojila po boku Spojených států do nynější letecké vojenské kampaně proti radikálnímu hnutí Islámnský stát v severním Iráku. Islamisté vyzvali své přívržence, aby útočili na občany a území států, které proti nim bojují.