O co Moskvě jde? Estonsko si láme hlavu nad odtajněním agenta

Estonský ministr vnitra Hanno Pevkur si myslí, že vyzrazením příběhu svého bývalého agenta chce Rusko na Západě vyvolat nedůvěru k estonským bezpečnostním složkám.

"Má to vyvolat nedůvěru k Estonsku a ponížit ho," řekl dnes Pevkur agentuře BNS. Kauza vyzrazení Puuseppovy identity nemá podle estonského ministra žádné jiné logické vysvětlení. "Nikdo se přece dobrovolně nepřizná k velezradě," řekl Pevkur.

Pracovník estonské rozvědky KaPo Uno Puusepp, který se nyní nachází v Rusku, prý Moskvě téměř 20 let dodával důvěrné zprávy, jejichž hodnotu FSB přirovnala k informacím bývalého amerického agenta Edwarda Snowdena.

V několika dnešních ruských novinách se objevily rozhovory s Puuseppem, který prý za svou službu pro FSB nikdy nevzal ani rubl a nikdy prý nepředával informace, které by mohly Estonsku škodit. Důvodem jeho spolupráce byl nesouhlas s vývojem v Estonsku a s příklonem země k Západu.

Vzhledem k ruské zahraniční politice je tlak ze strany Ruska pochopitelný. Když se Estonsko po získání nezávislosti přeorientovalo na západní struktury, především EU a NATO, Rusko začalo zneužívat přítomnost početné ruské menšiny jako prostředku k brzdění estonských plánů. Ještě v roce 1993 prohlásilo Rusko zamezení rozšiřování vojenských bloků (především NATO) za jeden z hlavních cílů své zahraniční a obranné politiky.

Ruská menšina stále hraje důležitou roli ve vztahu mezi Ruskem a Estonskem a v budoucnu může být znovu použita jako prostředek k vyvíjení tlaku na tento pobaltský stát. Na druhou stanu se pozice ruské menšiny výrazně zlepšila a Estonsko má nyní, pokud jde o její menšinovou politiku, silnou podporu ze strany Západu. V tomto okamžiku je tedy těžké předpovědět, jak se budou rusko-estonské vztahy dále vyvíjet, informuje europeum.org.