Nová fáze boje proti odebraným dětem. Toto se děje

Haagská úmluva umožňuje rodiči, kterému bylo dítě neoprávněně přemístěno, například druhým rodičem, požádat úřady o pomoc při navrácení dítěte. V České republice tyto záležitosti řeší Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (UMPOD). Pokud nedojde k dobrovolnému návratu dítěte, může o jeho návratu rychle rozhodnout soud v daném státě, ve kterém se dítě nachází.

Mezi další státy, které se připojí k Haagské úmluvě, bude Gabon, Andorra, Seychely, Albánie, Singapur, Maroko a Arménie. Nicméně však už nyní probíhají jednání o připojení dalších států včetně Norska.

"Připojení států včetně Ruska k Haagské úmluvě je důležitý krok, který pomůže zlepšit občanskoprávní stav v řešení unesených dětí. Chceme nyní pracovat s kolegy na tom, aby se k této úmluvě připojilo i Norsko," tvrdí europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), podle kterého by muselo vrátit děti do České republiky například Norsko, pokud by nastal podobný případ, jako u dětí rodiny Michalákových.

Kauza odebraných dětí matce Evě Michalákové norskou sociální službou Barnevernet je sice v posledních dnech mediálně nejviditelnější, nicméně není jediná. "Koncem loňského roku se Evropský soud pro lidská práva zastal Čecha Zdeňka Hromádky, kterému jeho dceru odvezla matka dítěte do Ruska. Zdeněk Hromádka měl podle předběžného opatření pražského soudu dostat dívku do péče, ale toto české rozhodnutí Rusko nerespektovalo," vysvětlil význam připojení se dalších států k Haagské úmluvě europoslanec Tomáš Zdechovský. "To se nyní výrazně změní ve prospěch rodiče, kterému bylo dítě uneseno," dodal.

Michalákovi nejsou jediní

Podle europoslance by se změna mohla dotknout několika desítek dětí. "Jedná se řádově o 50 dětí, které byli v minulých 10ti letech uneseny. Celkově řeší UMPOD několik tisíc případů z celého světa," prozradil europoslanec serveru EuroZprávy.cz.

Přiznal ale, že se v tuto chvíli jedná spíše o opatření do budoucna. "Kdybychom podobnou smlouvu měli s Norskem, tak už jsou děti doma dávno. A je potřeba ještě podobnou smlouvu uzavřít s USA, Kanadou a Austrálií," dodal Zdechovský.

Potřebnost této úmluvy dokládá například případem Aničky Hromádkové, který se táhne už několik let. V roce 2008 v rámci rozvodového řízení svěřil český soud předběžným opatřením dívku do péče otce, matka, původem z Ruska, ale s dcerou odcestovala a už se nevrátila. Otec se od té doby marně domáhá navrácení své dcery do Česka.

Rozsudek, jímž byla Anna Hromádková svěřena do výchovy jejího českého otce, nabyl právní moci v roce 2012, ruské soudy jej ale neuznaly a dívka zůstala s matkou. Ruské úřady zastávají názor, že matka s dcerou vycestovaly do vlasti zcela legálně a Anně udělily ruské občanství. Podobné případy by se podle europoslance neměly opakovat.