Krvavá mise splněna? Fiasko Západu, nebere si servítky tisk

Zavřeme válku do krabice a nemluvme o ní

"Nelehký národní pohled na afghánský konflikt se projevil i ve zdrženlivé náladě v pátek proběhnuvší, i když znepokojivé vzpomínkové bohoslužby v katedrále sv. Pavla. To je obzvláště dobře ztělesněno v nápadném kontrastu mezi páteční událostí a těmi po předchozích dvou válkách. Když v roce 1982 po Falklandách v st. Pavlovi sloužil arcibiskup Robert Runcie mši za argentinské padlé, odsoudil nacionalismus, kritizoval globální obchod se zbraněmi a válku nazval znakem lidského selhání. Během bohoslužby ve sv. Pavlovi po konci irácké války v roce 2009 arcibiskup Rowan Williams méně dramaticky varoval před předvídáním a odhadováním ceny za válku. Rovněž předpovídal - ve světle Chilcotovy vyšetřovací zprávy velmi moudře - že bude trvat dlouho, než se objasní, zda byl konflikt správný či špatný," připomíná The Guardian.          

"Kázání arcibiskupa Justina Welbyho během afghánské vzpomínkové mše bylo jiné. Bylo více zdrženlivé než ta jeho předchůdců. Jeho poselství se zaměřilo na oddanost jednotlivců, kteří v Afghánistánu bojovali, a rodin, jež na ně čekaly. V průběhu ocenění oddanosti a kuráže byla sotva nějaká poznámka o triumfu či národním ospravedlnění. Ale válka a její dědictví zůstaly v pozadí arcibiskupova poselství," konstatuje komentář.       

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Tento přístup možná mohl pomoci rodinám veteránů, které se shromáždily v katedrále. Mohl rovněž odrážet stále větší inklinaci národa posunout se dál. Zdá se, že veřejnost, stejně jako politici a vojenští velitelé souhlasí s uzavřením války do krabice a ukončení debaty o ní. Jde o náladu, která kombinuje úlevu, že válka skončila, a trvalé výčitky z individuálních obětí - stejně jako latentní skepsi vůči celé moudrosti, vedení a efektivnosti konfliktu. Jde o pochopitelný pocit. Arcibiskup mluvil za něj. Ale i tak jde zároveň o zavádějící náladu," uvádí přední britský list.       

Poskytli jsme teroristům válku, kterou chtěli rozpoutat

"Ráno po 11. září tento deník uznal potřebu odvety, ale varoval před přehnanou reakcí, především vojenskou přehnanou reakcí. O den později, The Guardian konstatoval, že proměna Afghánistánu v prach nijak nepomůže k omezení hrozby mezinárodního terorismu a nabádal, že vojenský úder by měl být poslední možností. Jak jsme tvrdili, přinášel riziko civilních obětí, rozdmýchání muslimských nálad a nebezpečí, že poskytneme teroristům svatou válku, kterou se snažili vyprovokovat. Konflikt mohl být zdlouhavý a krvavý. Neexistovaly zde dostatečně jasné cíle mise, limitů a pravidel angažmá," vrací se do minulosti list.         

"Posléze došlo k mnoha zvratům a peripetiím v afghánské válce. Ale toto původní varování a obavy jednoznačně prošlo zkouškou času. Po velkém úsilí a nákladech, stejně jako četných politických i vojenských chybách, minulý rok válka skončila západním ústupem, který zanechal Afghánistán téměř ve stejném bezvládí a křehkém stavu, jako byl pod Talibanem. Doufejme, že zanechá infrastrukturu efektivní vlády a možnosti pokojného normálního života v zemi. Ale toto neznamená 'mise splněna'. Přinejlepším to znamená, že mise skočila. Nemůže být žádná vítězná přehlídka," deklaruje komentář.

"Nestačí cítit úlevu, že je po válce, nebo si hovět v pocitu, že mohlo být hůř. Musí přijít veřejné hodnocení toho, čeho bylo v Afghánistánu dosaženo. To neznamená druhou Chilcotovu komisi. To nikdo nechce. V neposlední řadě z důvodu, že veřejný odpor k válce v Afghánistánu byl vždy více podmíněný než v iráckém případě. Ale vláda musí zpracovat nezávislou národní strategickou lekci, jak loni navrhl Výbor pro obranu. Vládnoucí garnitura se vykrucovala měsíce. Jednotlivé strany by toto měly jasně vrátit zpět do svých volebních programů. Afghánská válka totiž mohla skončit. Nesmí být však zapomenuta," apeluje závěrem The Guardian.    

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.