"Třináctiletá válka v Afghánistánu, během níž zahynulo 453 příslušníků a příslušnic ozbrojených sil Spojeného království, stála život více britských vojáků než jakékoliv zahraniční vojenské angažmá této země za poslední půlstoletí. Pro Británii již čtvrtá afghánská válka za 180 let byla v jistém ohledu méně trvale dělící zkušeností pro národ než válka v Iráku či válka o Falklandy o generaci dříve. Nicméně jizvy, které zanechává, a lekce, kterou uštědřila, nesmí být zapomenuty," začíná komentář vlivného britského listu The Guardian. Končící západní vojenské angažmá v zemi mudžáhidů rekapituluje velmi kriticky a hovoří o pachuti, který zanechalo v britské společnosti.
Zavřeme válku do krabice a nemluvme o ní
"Nelehký národní pohled na afghánský konflikt se projevil i ve zdrženlivé náladě v pátek proběhnuvší, i když znepokojivé vzpomínkové bohoslužby v katedrále sv. Pavla. To je obzvláště dobře ztělesněno v nápadném kontrastu mezi páteční událostí a těmi po předchozích dvou válkách. Když v roce 1982 po Falklandách v st. Pavlovi sloužil arcibiskup Robert Runcie mši za argentinské padlé, odsoudil nacionalismus, kritizoval globální obchod se zbraněmi a válku nazval znakem lidského selhání. Během bohoslužby ve sv. Pavlovi po konci irácké války v roce 2009 arcibiskup Rowan Williams méně dramaticky varoval před předvídáním a odhadováním ceny za válku. Rovněž předpovídal - ve světle Chilcotovy vyšetřovací zprávy velmi moudře - že bude trvat dlouho, než se objasní, zda byl konflikt správný či špatný," připomíná The Guardian.
"Kázání arcibiskupa Justina Welbyho během afghánské vzpomínkové mše bylo jiné. Bylo více zdrženlivé než ta jeho předchůdců. Jeho poselství se zaměřilo na oddanost jednotlivců, kteří v Afghánistánu bojovali, a rodin, jež na ně čekaly. V průběhu ocenění oddanosti a kuráže byla sotva nějaká poznámka o triumfu či národním ospravedlnění. Ale válka a její dědictví zůstaly v pozadí arcibiskupova poselství," konstatuje komentář.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.
"Tento přístup možná mohl pomoci rodinám veteránů, které se shromáždily v katedrále. Mohl rovněž odrážet stále větší inklinaci národa posunout se dál. Zdá se, že veřejnost, stejně jako politici a vojenští velitelé souhlasí s uzavřením války do krabice a ukončení debaty o ní. Jde o náladu, která kombinuje úlevu, že válka skončila, a trvalé výčitky z individuálních obětí - stejně jako latentní skepsi vůči celé moudrosti, vedení a efektivnosti konfliktu. Jde o pochopitelný pocit. Arcibiskup mluvil za něj. Ale i tak jde zároveň o zavádějící náladu," uvádí přední britský list.
Poskytli jsme teroristům válku, kterou chtěli rozpoutat
"Ráno po 11. září tento deník uznal potřebu odvety, ale varoval před přehnanou reakcí, především vojenskou přehnanou reakcí. O den později, The Guardian konstatoval, že proměna Afghánistánu v prach nijak nepomůže k omezení hrozby mezinárodního terorismu a nabádal, že vojenský úder by měl být poslední možností. Jak jsme tvrdili, přinášel riziko civilních obětí, rozdmýchání muslimských nálad a nebezpečí, že poskytneme teroristům svatou válku, kterou se snažili vyprovokovat. Konflikt mohl být zdlouhavý a krvavý. Neexistovaly zde dostatečně jasné cíle mise, limitů a pravidel angažmá," vrací se do minulosti list.
"Posléze došlo k mnoha zvratům a peripetiím v afghánské válce. Ale toto původní varování a obavy jednoznačně prošlo zkouškou času. Po velkém úsilí a nákladech, stejně jako četných politických i vojenských chybách, minulý rok válka skončila západním ústupem, který zanechal Afghánistán téměř ve stejném bezvládí a křehkém stavu, jako byl pod Talibanem. Doufejme, že zanechá infrastrukturu efektivní vlády a možnosti pokojného normálního života v zemi. Ale toto neznamená 'mise splněna'. Přinejlepším to znamená, že mise skočila. Nemůže být žádná vítězná přehlídka," deklaruje komentář.
"Nestačí cítit úlevu, že je po válce, nebo si hovět v pocitu, že mohlo být hůř. Musí přijít veřejné hodnocení toho, čeho bylo v Afghánistánu dosaženo. To neznamená druhou Chilcotovu komisi. To nikdo nechce. V neposlední řadě z důvodu, že veřejný odpor k válce v Afghánistánu byl vždy více podmíněný než v iráckém případě. Ale vláda musí zpracovat nezávislou národní strategickou lekci, jak loni navrhl Výbor pro obranu. Vládnoucí garnitura se vykrucovala měsíce. Jednotlivé strany by toto měly jasně vrátit zpět do svých volebních programů. Afghánská válka totiž mohla skončit. Nesmí být však zapomenuta," apeluje závěrem The Guardian.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Karel III. jako první britský král odtajní daňové přiznání, oznámil palác
Favorit je jasný. Burnham má nahradit Starmera, před pár dny uspěl u voleb
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
před 57 minutami
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
před 1 hodinou
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
před 2 hodinami
Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste
před 3 hodinami
Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti
před 4 hodinami
Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán
před 4 hodinami
Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět
před 5 hodinami
Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé
před 6 hodinami
Zemětřesení nemohlo přijít v horší chvíli. Venezuela se potácí nad propastí
před 7 hodinami
Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš
před 7 hodinami
Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000
před 9 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka dorazí extrémní vedra, teploty vyrostou až na 40 stupňů
včera
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
včera
Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu
včera
Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu
včera
Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří
včera
Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy
včera
Bezodkladně zajistěte účast Pavla na summitu NATO, nařídil vládě Ústavní soud
včera
V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví
včera
Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Zdroj: Libor Novák