Protiruské sankce EU se prodlouží do konce ledna

Dnešní vývoj není překvapením. Odhodlání sankce prodloužit dali na politické úrovni najevo lídři států a vlád členských zemí unie už na svém summitu v březnu. Restrikce, jež mají změnit ruský přístup k řešení krize na Ukrajině, tehdy také rozhodli těsně spojit s plněním únorových mírových dohod z Minsku.

Evropské hospodářské sankce, které zakazují export určitých technologií do Ruska a omezují ruský přístup na finanční trhy, spustila EU loni v létě a rozšířila je počátkem září. Jako všechna evropská opatření tohoto typu mají časově omezenou platnost a bez prodloužení by skončila na konci července.

K zachování protiruských sankcí své evropské kolegy počátkem měsíce na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 v Německu vyzval také americký prezident Barrack Obama.

V březnu ještě diplomaté diskutovali o možnosti hospodářská opatření případně uvolňovat v souvislosti s tím, jak se na místě budou minské dohody prosazovat. Po nedávném zostření trvajících bojů se naopak začaly ozývat úvahy o možném přitvrzení přijatých opatření."V našich prognózách jsme přihlíželi k možnosti prodloužení sankcí. Proto bylo v našich odhadech hospodářského vývoje přihlédnuto k této otázce," řekl Siluanov.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov vzápětí oznámil, že zrušil schůzku s kolegy z Francie, Německa a Ukrajiny, s nimiž se měl příští týden sejít. "Schůzka 24. června nebude," řekl Lavrov. Později však ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS uvedlo, že schůzka čtyř šéfů diplomacií se uskuteční v Paříži 23. června. Podle agentury se tak stalo na základě telefonátu mezi Lavrovem a jeho francouzským protějškem.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv nedávno pohrozil, že na případné nové rozhodnutí EU ohledně sankcí odpoví Moskva symetricky. To v ruském tisku vyvolalo obavy a uštěpačné komentáře, že ruská odveta opět postihne především ruské spotřebitele.