Východ Německa se dodnes potýká s následky po sjednocení, populace stárne

"Pád berlínské zdi byl startovní výstřel pro začátek migrační vlny uvnitř Německa. Nejisté ekonomické perspektivy po zhroucení východoněmeckého hospodářství bylo pro lidi důležitým důvodem, proč opustit nové spolkové země," řekl předseda německého statistického úřadu Roderich Egeler.

"V roce 2013 žilo ve východních zemích 12,5 milionu lidí, to je 15 procent německého obyvatelstva. V roce 1990 to bylo ještě 14,5 milionu lidí, tehdy tvořili 18 procent německé populace," řekl Egeler.

Vzhledem k tomu, že se do západní části země stěhovali především mladí lidé, se snížila i porodnost v nových spolkových zemích. Mezi lety 1990 a 1994 se počet ročně narozených dětí na východě Německa snížil o víc než polovinu na 71.000. Poté se začal znovu postupně zvyšovat a od roku 2000 se na území bývalé NDR rodí kolem 100.000 dětí ročně, porodnost ale stále zaostává za dobou před sjednocením Německa, kdy se v NDR rodilo každý rok přes 160.000 dětí. K poklesu porodnosti v bývalé NDR v první polovině 90. let přispělo i to, že tamní ženy začaly odkládat mateřství.

Porodnost je ale nízká i na západě Německa, v současnosti připadá v obou částech země shodně osm narozených dětí na 1000 obyvatel. "Na západě ale malý počet narozených dětí vyvažuje imigrace z nových zemí i ze zahraničí," vysvětlil Egeler, proč počet obyvatel starých spolkových zemí roste. V současnosti podle něj rozdíl vytváří především přistěhovalci ze zahraničí. Na západě Německa připadá na 1000 obyvatel 140 cizinců, kteří v zemi trvale žijí, na východě to je jen 25.