Vliv Ruska na Evropu klesne, ukázala analýza. Co za tím stojí?

„Zabezpečení energie je pro Polsko a jeho pobaltské sousedy dlouhodobě kontroverzním problémem hned ze dvou důvodů, přičemž oba souvisí s Ruskem. Zaprvé, Rusko v minulosti vždy mělo monopol na dodávání zemního plynu do těchto zemí."

„Zároveň ale Rusko tento monopol často používalo pro získání politické výhody; ať už zavedením diskriminujících cen vůči jednotlivým státům, nebo úmyslným přerušením dodávky plynu," uvádí analýza.

Klíčová dohoda

15. října ale Polsko za podpory EU uzavřelo s Litvou dohodu o vybudování plynovodního spojení, které by umožnilo Litvě, která má zásoby plynu větší, než je její spotřeba, přeposílat importovaný zemní plyn do Polska. Podobně už podle analýzy takový systém funguje mezi Litvou a ostatními pobaltskými zeměmi, Lotyšskem a Estonskem.

„Ačkoliv vybudování plynovodů a infrastruktury na dovážení zemního plynu nejspíš nezruší pozici Ruska jako poskytovatele energie pro tyto státy, výrazně ale sníží schopnosti Moskvy používat zemní plyn jako páku pro posazování své politiky v regionu, což by dlouhodobě mohlo podkopat vliv Ruska ve Východní Evropě," tvrdí analýza.

Jak dále uvádí, v Lotyšsku už se například částečně podařilo této zvýhodněné pozice využít; stát má sice dohodu s Ruskem, která platí až do konce roku, byl už ale schopný vyjednat si výhodnější podmínky pro budoucí čerpání zdrojů.

Širší politický dopad

Na financování stavby se podílí i Evropská Unie. „Projekt už má z fondů EU přislíbeno 300 milionů eur, přičemž na stavbu bude potřeba 560 milionů eur. Stavba plynovodu, který bude mít roční kapacitu 2,5 bcm, by měla být dokončena v roce 2019," píše se také v analýze.

Hlavní výhoda tohoto propojení podle analýzy tedy nebude ekonomická, protože import zemního plynu z Ruska vyjde Litvu levněji než dovážení z Norska, ale politická, protože v případě politické krize budou země mít přístup k zemnímu plynu, který z Ruska nepochází, a budou schopny jím pokrýt svou spotřebu.

Politický dopad by navíc mohl být širší a mít vliv na celý region. „Polsko a Litva stojí v čele snahy Evropské unie o začlenění bývalých států Sovětského svazu, včetně Ukrajiny a Běloruska, do evropského bloku," uvádí analýza a dodává: „Případná integrace Ukrajiny a Běloruska do rostoucí energetické infrastruktury v Polsku a pobaltských zemích by mohla zásadně napomoci odklonění těchto států od ruského plynu.