EU se otřásá v základech. Hrozí její konec?

Nejde o pařížské útoky

Scarpetta připomíná, že strana Marine Le Penové vede, když získala téměř 28% hlasů v celostátním hlasování, což je její zatím nejlepší výsledek. Kandidáti Národní fronty obsadili přední příčky v šesti ze třinácti francouzských regionů, čímž předstihli jak středo-pravicovou alianci Nicolase Sarkozyho, tak socialistickou stranu prezidenta Francoise Hollanda.      

Analytik přesto tvrdí, že nic není rozhodnuto. Odkazuje na druhé, klíčové kolo regionálních voleb, které se uskuteční příští neděli, přičemž voličské chování se může mezi oběma koly změnit. Přesto přiznává, že Národní fronta je blízko přelomovému výsledku, jelikož jde o stranu, která nikdy nevládla žádnému francouzskému regionu. Ovládnutí byť jediného z nich by tak dle experta představovalo bezprecedentní úspěch.  

Odborník předně konstatuje, že zisky Národní fronty jdou napříč regiony - od bohaté francouzské riviéry po rurální Burgundsko. Připomíná, že průmyslový severní region, kde kandiduje sama Marine Le Penová a v prvním kole získala přes 40%, byl přitom od 80. let, kdy začaly přímé volby do místních zastupitelských sborů, baštou levice.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.   

"Obecně vzato zůstává Francie centralizovaný stát," zdůrazňuje Scarpetta. Vysvětluje, že navzdory nedávné územní reformě, které rozšířila jejich kompetence, mají francouzské regiony nadále relativně omezené pravomoci, například ve srovnání s jejich španělskými protějšky. Expert však soudí, že silné zviditelnění se v regionálních volbách umožní Le Penové posílit své místní mocenské bašty s ohledem na prezidentské volby v roce 2017.

Aktuální regionální volby jsou dle Scarpetty nepochybně první zkouškou po teroristických útocích v Paříži. Dodává však, že považovat zisky Národní fronty pouze za ovoce panické reakce francouzských voličů na tragické události minulého měsíce je příliš zjednodušené. Poukazuje, že prezident Hollande ve světle útoků zažil oživení míry své podpory, ale ani to ho nyní neušetřilo od další silně znepokojivé volební noci.  

Ve skutečnosti byla Národní fronta delší dobu na vzestupu, deklaruje expert s tím, že strana získala nejvíce hlasů v loňských volbách do Evropského parlamentu a letos zaznamenala významné zisky v komunálních volbách. "Volby po volbách posilují můj názor, že rostoucí počet francouzských voličů přestává považovat Národní frontu za pouhou protestní stranu, ale vidí v ní spíše stranu, kterou chtějí ve vládě, alespoň na lokální úrovni," prohlašuje analytik.   

Zklamání z EU

Za náporem Národní fronty vidí Scarpetta několik důvodů - zklamání z Evropy považuje za jeden z nich. Odkazuje na poslední průzkum eurobarometru Evropské komise, podle kterého EU věří jen 32% Francouzů, zatímco 51% nikoliv. Analytik apeluje, že s ohledem na skutečnost, že Národní fronta není zvláštní případ, ale strany vymezující se vůči euru, EU a establishmentu rostou prakticky všude v Evropě, musí být jedním z klíčových poučení z těchto francouzských regionálních voleb, že hluboká reforma EU nesnese další odklad.   

Scarpetta míní, že je v zájmu celé Evropy, aby naslouchala požadavkům na reformu EU, které vznáší britský premiér David Cameron. "Pamatujme, dle vlastních slov Le Penová chce, aby Francie obnovila svou územní, měnovou, legislativní a hospodářskou suverenitu - ve stylu, který by znamenal celkový konec EU," uvádí odborník. Cameron podle něj přináší na stůl pragmatickou třetí cestu mezi "více Evropy" a "žádná Evropa", tudíž by ho ostatní evropští lídři rozhodně neměli ignorovat.    

Zeštíhlení byrokracie EU, urychlení liberalizace jednotného trhu, omezení břemena evropských obchodních regulací a poskytnutí národním parlamentům pravomoci rušit nepotřebné evropské zákony, které britský premiér mimo jiné navrhuje, může podle analytika získat EU zpět podporu voličů tím, že ji učiní efektivnější a důvěryhodnější. "Naopak, unavující opakování, že více Evropy je řešením všech problémů a že Evropa nemůže ustupovat populistům, přináší značné riziko," varuje Scarpetta.       

Analytik míní, že pokud budou voliči vždy postaveni před jasnou volbu "více Evropy", či "žádná Evropa", přijde moment, kdy si zvolí druhou možnost a doslova vyklopí vaničku i s dítětem. Aktuální francouzské regionální volby tak nepovažuje za první, ani poslední budíček. Evropa by však situaci měla začít věnovat pozornost, uzavírá expert.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.