Szydlová měsíc u moci: Polsko zažívá ústavní krizi, Evropa znervózněla

Nový konzervativní kabinet premiérky Beaty Szydlové (strana Právo a spravedlnost) převzal 16. listopadu moc po liberální vládě Ewy Kopaczové, která po porážce v říjnových parlamentních volbách podala demisi. Agentura AP charakterizovala novou vládu, která získala důvěru Sejmu 18. listopadu, jako silně proamerickou a silně podezíravou vůči Rusku.

Krátce po nástupu k moci vláda odvolala dosavadní šéfy všech čtyř tajných služeb, civilních i vojenských. Vládní konzervativci také zrušili říjnovou volbu pětice ústavních soudců končícím parlamentem a místo nich zvolili vlastní soudce, jejichž slib již přijal prezident Andrzej Duda. Polský ústavní soud však označil za protiústavní klíčové části zákona, kterým vláda anulovala volbu původních pěti členů nejvyšší soudní instance v zemi. Ústavní krize v Polsku se dále prohloubila tím, že vláda odmítla uznat výrok ústavního soudu kvůli údajně malému počtu soudců, kteří ve věci rozhodovali.

VIDEO: Protest proti polské vládě, lidé "skákali za demokracii"

Zdroj: YouTube

Z funkcí po nástupu vlády strany Právo a spravedlnost odstoupili nebo byli odvoláni také šéfové státní železniční společnosti, varšavské burzy a policejní prezident. V posledních dnech odešli ředitelé energetických společností se státní účastí Enea, Energa a Tauron.

Vláda se kvůli rychlým politickým tahům ocitla pod palbou několika předních západních médií. Například britský týdeník The Economist napsal, že "nová polská vláda za dva týdny způsobila, že Evropa znervózněla".

O uplynulém víkendu demonstrovaly ve Varšavě desetitisíce Poláků. V sobotu 12. prosince protestovalo několik tisícovek lidí proti krokům vládnoucí strany, které jsou podle nich protidemokratické. O den později se podle odhadů policie zúčastnilo až 45.000 manifestujících pochodu na podporu vládní strany.

Jedním z plánů nové vlády je zavedení poplatků v bankovním sektoru. Kabinet by takto získanými prostředky mohl financovat svůj sociální program.