Debaty jsou u konce. EU se dohodla s Británií

"Máme dohodu! Je to slušný kompromis, který, jak doufám, pomůže udržet Británii v EU," napsal Sobotka. Visegrádská čtyřka (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) podle premiéra k dosažení tohoto výsledku hodně pomohla.

"Je to důležitá chvíle. Evropa projevila obrovskou vůli pokračovat jako silné společenství. Snad to vydrží při řešení dalších problémů," napsal rovněž český premiér.

Už před Sobotkou o dohodě informovala litevská prezidentka Grybauskaiteová. "Dohoda je hotová. Je po dramatu," oznámila na twitteru. Totéž později potvrdil i dánský premiér Lars Lökke Rasmussen.

Zmatek do informací o jednání summitu EU na okamžik vnesl Tuskův mluvčí Preben Aamann, který vzápětí po Sobotkově tweetu rovněž na twitteru uvedl, že na "britské večeři" ještě k dohodě nedošlo. Samotný Tusk ovšem pár minut poté napsal, že návrh má jednomyslnou podporu prezidentů a premiérů zemí osmadvacítky.

Cameron na twitteru napsal, že domluvený text v sobotu předloží své vládě. Nové nastavení vztahů s EU slíbil Britům dojednat před tím, než v zemi vyhlásí referendum o setrvání v unii. To by se velmi pravděpodobně mohlo uskutečnit ještě před letošními prázdninami.

Cameronovým deklarovaným cílem bylo před vyhlášením referenda dosáhnout dohody o efektivnější, akceschopnější a byrokracií méně zatížené EU, v níž nemají všechny země povinnost dále a hlouběji se integrovat shodným způsobem. Jednání lídrů EU se však od čtvrtka protahovala kvůli čtyřem oblastem, mnohdy velmi konkrétním.

Sobotka, který během summitu vyjednával jménem zemí V4, odmítal britskou snahu o co největší omezení některých sociálních dávek vyplácených Británií zaměstnancům z jiných zemí EU. Například zaměstnaneckých benefitů či přídavků na děti vyplácených lidem z jiného státu osmadvacítky, jejichž děti ovšem žijí ve své původní zemi.

Omezení zaměstnaneckých výhod má nakonec vyřešit "záchranná brzda", která v případě zátěže systému umožní Britům omezit jejich vyplácení nově příchozím na pracovní trh nejvýše na čtyři roky.

Dlouhá diskuse se od dnešního rána vedla o době, po kterou bude moci tato brzda platit. Cameron žádal 13 let, výsledný kompromis podle diplomatů počítá se sedmi lety bez možnosti prodloužení.

Spor o příspěvky na děti, kdy Cameron trval na indexaci jejich výše podle životní úrovně v zemi původu pro všechny, zatímco státy V4 chtěly indexaci jen pro nově příchozí na pracovní trh, byl nakonec vyřešen zavedením přechodného období, uvádějí diplomatické zdroje.

Pravidlo - poté co bude podle unijních postupů přijato - bude do roku 2020 platit jen pro děti, jejichž rodiče na pracovní trh v jiné zemi EU nově vstoupí. Od roku 2020 už se bude indexace týkat všech těchto případů.

Dalším bodem, u kterého byl Londýn ve sporu s Francií, byly neshody ohledně míry, ve které může Británie jako země mimo eurozónu zasahovat do řízení této skupiny států sdílejících euro. Paříž odmítala "právo veta" pro Londýn a jeho finanční centrum. Výsledná dohoda podle diplomatických zdrojů umožňuje každému státu, aby spornou otázku dostal na program summitu EU, tedy, aby se jí zabývali vrcholní představitelé všech členských zemí unie. Podmínkou je, aby takový postup "zbytečně neohrožoval" rozhodování eurozóny.

Vyřešen je také spor o interpretaci formulace o "stále těsnější unie" ze základních unijních smluv. Podle textu, který se dostal do rukou novinářům a který zveřejnil list Financial Times, bude při příští úpravě dáno v základních unijních smlouvách jasně najevo, že odkazy na stále užší unii se Británie netýkají.