Chorvatsko chce poslat na hranice vojsko, generální štáb už má plán

Chorvatská armáda byla dosud využita k budování uprchlických táborů a u příjmu migrantů v oblasti Slavonie. Není ale přítomna přímo na hranici.

Deník Jutarnji list napsal, že vláda "už velmi brzy" navrhne patřičné změny zákona o ochraně státní hranice. Vojákům by se těmito úpravami mělo umožnit, aby v případě stupňování migrační krize pomohli policii při střežení hranice.

"Pokud bude nutné nasadit armádu, tak tuto variantu uvedeme do chodu," řekl předseda chorvatské vlády Tihomir Orešković po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Schválení připravovaných změn by podle záhřebského deníku nicméně neznamenalo automatické nasazení vojska na hranici. Stalo by se tak až ve chvíli, kdy by policie nebyla s to zvládat situaci svými silami.

Podle některých odborníků ale stačí jen 101. článek ústavy, který umožňuje prezidentovi a premiérovi přijímat společně v mimořádné situaci normativní akty mající sílu zákona. Nový zákon tak není nutný.

Merkelová dnes v Berlíně řekla, že současná situace na řecko-makedonské hranici není podle ní srovnatelná s loňským zářím. Merkelová tehdy souhlasila, aby do Německa přišly tisíce uprchlíků, kteří se nahromadili v Maďarsku. "(V Řecku) jsou možnosti ubytování a uprchlíci by je měli využít," uvedla Merkelová.

Kancléřka také zopakovala, že v Evropské unii by měl existovat mechanismus přerozdělování uprchlíků. "Uprchlík nemá právo říct 'chci azyl v konkrétní zemi Evropské unie'," řekla kancléřka. Německo loni přijalo asi 1,1 milionu žádostí o azyl.