Hrozí nedostatek zbraní pro NATO? Ze Švédska přichází varování

Zatímco mnoho analytiků věří, že evropští zbrojaři budou mít dostatek volné kapacity, výkonný ředitel společnosti Saab Hakan Buskhe poukázal na napětí kvůli ruským akcím na Ukrajině a dodal, že členové aliance budou muset reagovat na požadavky USA. Tento tlak ze strany Spojených států na spojence z NATO by podle něj mohl zvýšit své výdaje na obranu a někteří zbrojaři by pak nemuseli stíhat uspokojovat poptávku.

Vojenské výdaje po skončení studené války stagnovaly, rozpočty mnoha zemí jsou však stále hluboko pod cílem NATO, které mluví o 2 procentech hrubého domácího produktu. „Domnívám se, že vzhledem k poměrně napjaté situace v mnoha oblastech budeme svědky velkého nárůstu výdajů v Evropě," řekl novinářům zástupce společnosti Saab, která před několika dny představila novou verzi letounu Gripen.

„To povede k nové situaci, k novému normálu. Je zde otázka, zda obranný průmysl může vytvořit tak velký objem v krátké době poté, co jeho schopnosti dlouhodobě klesaly," uvedl Buskhe, jehož společnost vybavuje třeba švédskou armádu, země NATO nebo třeba Brazílii.

Podle údajů NATO dosáhly v minulém roce jen čtyři z 28 aliančních zemí, mimo Spojených států, hranice 2 procent: Británie a Řecko, Estonsko a Polsko. „Země bývalého sovětského bloku mají strach z Ruska a utrácí, ostatní spojenci, jako Itálie, jsou stále nuceni snižovat tlak na jejich rozpočty kvůli krizi eurozóny.

Šéf Saabu přesto věří, že navýšení rozpočtů na obranu se stane „novým standardem". Ovšem nároky na rychlé dodání nových výrobků v krátké době podle něj řada firem nebude zvládat i kvůli dlouhodobému snižování výrobních kapacit firem. Na druhou stranu řada analytiků tvrdí, že zbrojařské firmy mají spoustu nevyužitého prostoru pro navýšení výroby a bylo by překvapující, kdyby firmy nedovedly reagovat na zvýšené výdaje států na obranu.