Francouzská vize pro EU? Malé státy mají smůlu

Kdo nahradí Hollanda?

Server podotýká, že podobně jako v jiných dobách krize se v čele EU ocitli přední představitelé Německa a Francie – německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande.

Právě Hollande se ale možná reálného jednání o brexitu účastnit nebude, protože jeho popularita podle posledních průzkumů prudce klesá. V roce 2017 by ho tak v prezidentských volbách mohl nahradit středopravý prezident. Server upozorňuje, že podle průzkumů by Hollande vypadl již v prvním kole voleb.

„To znamená, že břímě vytváření Evropy EU zřejmě připadne jednomu z Hollandových konzervativních rivalů: Nicolasovi Sarkozymu, Alainovi Juppéovi, Francois Fillonovi nebo Brunovi Le Maire – předním čtyřem uchazečům,“ uvádí server.

„Malé státy mají smůlu“

Obecná vize konzervativních Francouzů pro EU je jasná: menší, slabší a se silnější národní mocí. Sarkozy tento týden například vyjmenoval pět bodů pro reformu EU, které zahrnují reformu Schengenu, vytvoření evropské varianty Mezinárodního měnového fondu, méně zákonů od Evropské komise, právo veta pro všechny národní parlamenty a konec „nekonečně“ expanze EU.

V dalších detailech se ale názory všech kandidátů liší. Sarkozy například touží po prominentní roli své země při dalším rozhodování o EU. „Za deset měsíců,“ uvedl s odkazem na francouzské prezidentské volby,“ bude na nás, abychom spravili Evropu.“ Toho by chtěl dosáhnout rychlou změnou evropské smlouvy a novým prezidenstvím eurozóny, které by si předávala Francie s Německem. To odůvodnil tím, že „reprezentují polovinu ekonomické aktivity eurozóny.“

Když byl deníkem Le Figaro dotázán, co by na to řekli ostatní členové eurozóny, Sarkozy zkrátka odvětil: „Pokud malé státy naštvu, mají holt smůlu.“ Sarkozy by podle serveru také rád viděl úplný konec Evropské komise.

Francouzské referendum

Na druhém konci politického spektra je pak Juppé, kterému se daří zůstat pro EU v rámci jinak čím dál tím více euroskeptické strany. Ten by rád viděl změnu evropské smlouvy, ale nejdříve by podle něj měla Francie v očích Německa znovu získat ekonomickou kredibilitu. „Jinými slovy, za Juppého by vše pokračovalo ve vyjetých kolejích,“ podotýká server.

Fillon by naopak chtěl omezit legislativní moc EU. „Chci, aby Evropa zasahovala jen v omezeném počtu oblastí,“ uvedl s tím, že by EU měla také být flexibilnější a měla by si před případným zásahem být jistá, že má plnou podporu obyvatel členských zemí.

Le Maire, poslední z kandidátů, by si pak přál, aby Francie uspořádala své vlastní referendum. V něm by se ale nehlasovalo o možném odchodu z EU, jako tomu bylo v případě Velké Británie, lidé by pouze rozhodovali o přijetí reforem. Referendum by také bylo pro vládu nezávazné.

„Kampaně na získání nominace francouzské pravice pořádně začnou v září. Tu a tam proto očekávejte další intrikaření na úkor Evropské unie,“ dodává server.