NATO schválilo na východě čtyři prapory, válku s Ruskem ale nechce

Vojáci USA budou podle něj základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanada v Lotyšsku a Německo v Litvě.

Prapory budou na místě od příštího roku a to tak dlouho, jak bude potřeba.

Podle Stoltenberga rozhodnutí ukazuje sílu transatlantické vazby a dává jasně najevo, že útok na jednoho spojence bude chápán jako útok na celou alianci. "Mnoho spojenců na jednání oznámilo, že různým způsobem přispějí," podotkl generální tajemník NATO s tím, že tak učinili "prakticky všichni".

Stoltenberg poznamenal, že rozhodnutí o posílení v oblasti o celkem asi 3000 až 4000 vojáků, kteří budou na určitou dobu "rotovat" z různých zemí, je založeno na doporučeních vojenských odborníků.

NATO nechce konfrontaci, stojí o dialog s Ruskem

Rusko by nemělo a nesmí být izolováno, řekl po dnešním jednání summitu NATO generální tajemník aliance Stoltenberg. Aliance podle něj nejen posiluje svou obranu kvůli nové bezpečnostní situaci, ale dál se také snaží o konstruktivní dialog s Moskvou.

"Nechceme novou studenou válku, nechceme nové závody ve zbrojení a nehledáme konfrontaci," řekl Stoltenberg. Připomněl, že Rusko je největší soused NATO, stálý člen Rady bezpečnosti OSN a hraje významnou roli při zvládání bezpečnostních výzev v Evropě i v jejím okolí.

Aliance má podle Stoltenberga právě kvůli vyšší vojenské aktivitě v Evropě zájem dohodnout se s Ruskem na "pravidlech provozu", je totiž třeba vyhnout se nehodám a nedorozuměním.

Aliance už řadu měsíců poukazuje například na agresivní chování ruských vojenských pilotů v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem. Stoltenberg proto dnes uvítal "zvýšený zájem z ruské strany řešit transparentnost, snižování rizika a leteckou bezpečnost v baltské oblasti". Ruský prezident Vladimir Putin se totiž v tomto smyslu vyjádřil při své nedávné návštěvě Finska. Generální tajemník ale podotkl, že zná ruská vyjádření jen z médií a tak čeká, zda se na stole ocitnou také nějaké konkrétní návrhy.