Sever proti jihu? EU se trhá, na reformy zapomeňte

Přijdou reformy?

Analýza podotýká, že ačkoliv se členské státy EU shodnou na tom, že je potřeba změnit její politickou a ekonomickou situaci, nedokáží dohodnout, jakým způsobem by tato změna měla proběhnout, ani jak by měla vypadat.

Hlasování o brexitu podle ní zdůraznilo „potřebu blok reformovat, bojovat proti euroskeptismu napříč celým kontinentem a zabránit zemím, aby z EU odešly“. Připomíná, že své plány pro EU již nastínilo například Polsko, francouzský prezident Francois Hollande pak má příští týden navštívit některé členské země EU, aby s nimi probral možné reformy.

„Britské rozhodnutí opustit Evropskou unii v bloku otřese rovnováhou sil. Británie obecně hájila zákony svobodného a volného trhu, což z ní často činilo spojence podobně smýšlejících zemí, jako je například Nizozemí, Dánsko a Švédsko,“ podotýká dále analýza.

Ztrátu Británie ale podle ní oželí i Německo, se kterým země sice často vedla spory ohledně politiky EU, zároveň ale Německo Británie využívalo jako protiváhy k jižním členům EU, které by raději viděli větší zásahy a větší ochranu EU.

EU bez Británie

Jako spojence Británii podle analýzy viděly i státy Střední a Východní Evropy, jelikož pro ně představovala členskou zemi EU, která není členem eurozóny a která „se více zajímá o společný trh EU než o aspiraci vybudovat federální Evropu“.

Bez ohledu na nadcházející jednání Londýna s Bruselem o podmínkách odchodu země z EU a následném vztahu ale bude postupně vliv Británie na dění v EU upadat, a jak analýza připomíná, členské země se na to již postupně připravují.

Itálie například naznačila, že na rok 2017 připravuje návrh na změnu smlouvy, která by tak přišla na 60. výročí vzniku Evropského hospodářského společenství, které EU předcházelo. Tato změna by měla do EU přinést větší flexibilitu, zároveň by to ale Římu dalo větší možnost hájit své zájmy.

S odkazem na zprávy z posledního setkání ministrů financí členských zemí pak analýza podotýká, že Francie, Itálie a Řecko budou podporovat Španělsko a Portugalsko v jejich snaze přimět EU, aby jim prominula sankce za nedodržení cílového schodku rozpočtu eurozóny, zatímco Německo, Nizozemí, Rakousko a Finsko budou na Brusel tlačit, aby obě země potrestal. Dále tak poroste nedůvěra mezi severem a jihem bloku.

Sever proti jihu

„Jižní Evropa by z Evropské unie chtěla mít přepravní unii, kde se bohatství ze severu přenáší na jih, pravidla jsou flexibilní a dochází ke sdílení finančního rizika. Představa sdíleného rizika a zdrojů s vládami, které nejsou schopné zavést ekonomické reformy, ale Severní Evropu naopak děsí. To, že jsou obě strany uvězněny uvnitř jedné měnové unie, činí kompromis nejen nutným, ale také nákladným a často neefektivním,“ vysvětluje.

Další větší integrace EU tak podle analýzy v dohledné době nepřichází v úvahu. Oficiálně EU podle ní bude tvrdit, že na základě brexitu lidé chtějí méně byrokracie, ne více, ale ve skutečnosti se Severní Evropa další integrace obává, dokud Jižní Evropa nedostane své výdaje pod kontrolu.

Ve výsledku se tak Evropská unie bude v dohledné době snažit vyhnout jakýmkoliv změnám nebo reformám své úmluvy, protože by to vyžadovalo jednotu, kterou nemá. Každý takový pokus by navíc dále ohrozil integritu bloku.

„Ale dříve nebo později bude změna smlouvy zpátky na jednacím stole – už jen z toho jednoduchého důvodu, že většina členských států není spokojená se statusem quo. Tato debata je pro přežití Evropské unie nutná, ale její proces by mohl blok rozštěpit tak, že již nepůjde opravit,“ uzavírá.