Sarkozy zahajuje kampaň na prezidenta, v čele Republikánů ho vystřídá Wauquiez

Odhodlání kandidovat Sarkozy oznámil v pondělí a kampaň zahájí ve středu vydáním knihy Tout pour la France (Vše pro Francii), která přibližuje jeho politické cíle. Dvoukolové prezidentské volby ve Francii se plánují na 23. dubna a 7. května příštího roku. Hned poté se mají 11. a 18. června uskutečnit parlamentní volby.

Sarkozy, který dnes poprvé navštívil prostory, v nichž zřídil sídlo své kampaně v centru Paříže, vystoupí ve čtvrtek v Châteaurenard na jihu Francie na prvním předvolebním shromáždění. Očekává se, že se, jak již dříve řekl a také uvedl ve své knize, zaměří na republikánské hodnoty a bezpečnost Francie, která čelí teroristickým hrozbám. Slibuje třeba omezení přistěhovalectví.

Do listopadových primárek se přihlásilo celkem 13 pravicových osobností. Jeho hlavním konkurentem je 71letý dlouholetý starosta Bordeaux a bývalý premiér Alain Juppé, kterého dosavadní průzkumy označují za favorita. V primárkách, které budou pro hlavní pravicovou stranu ve Francii první v historii, budou rozhodovat hlasy nejen příznivců Republikánů (LR), ale i dalších středopravicových a pravicových stran v celé zemi.

Z primárek, které se plánují na leden 2017, vzejde také kandidát hlavní levicové formace, Socialistické strany (PS). Oslabený Hollande oznámí až v prosinci, zda se jich zúčastní, nebo zda podpoří jiného kandidáta. Kdo všechno hodlá usilovat o kandidaturu za PS zatím není jasné. Podle médií by se horkým favoritem mohl stát 53letý představitel levicového křídla socialistů Arnaud Montebourg.

Ze tří stran, které získávaly při hlasování v posledních letech nejvíce voličů, je tak zatím jistá jen kandidatura šéfky krajně pravicové Národní fronty (FN) Marine Le Penové. Dosavadní průzkumy ji předvídají vítězství v prvním kole. Druhé rozhodující kolo by podle komentářů prohrála jen kvůli tomu, že by pro jejího rivala hlasovali i voliči stran, jejichž kandidát nepostoupil z prvního kola.

To se již stalo v roce 2002, kdy se do druhého kola dostal její otec a tehdejší šéf FN Jean-Marie Le Pen. Porazil ho nakonec pravicový kandidát Jacques Chirac, kterého v silné „antikampani" podpořili i levicoví voliči.