Brusel - Evropská komise chce v příštích letech pomoci s rozvojem zemí na severu Afriky a na Blízkém východě, odkud do Evropy proudí nejvíce uprchlíků. Bude to stát miliardy eur.
Podle slovenského státního tajemníka Lukáše Parízka by hodnota investic mohla v několika letech dosáhnout až 40 miliard eur (přes bilion Kč). Není vyloučeno, že věc oznámí už ve středu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Plán, předpokládající ustavení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj, byl poprvé avizován počátkem června. EU chce ke zvládnutí migrace koordinovat všechny své aktivity vůči několika klíčovým zemím, včetně obchodu a spolupráce v oblastech od politiky přes rozvoj po bezpečnost a kulturu.
Státy, odkud běženci pochází či přes které se přesunují, by v případě spolupráce v migrační oblasti mohly počítat s širší evropskou pomocí a kooperací a naopak. Plán se týká zemí jako je Niger, Nigérie, Senegal, Mali, Etiopie nebo Jordánsko či Libanon.
"Investiční plán je to velmi ambiciózní a má za úlohu propojit veřejné, ale i soukromé zdroje," vysvětlil Parízek. Až komise předloží příslušné legislativní návrhy, bude to právě nynější slovenské předsednictví EU, které bude řídit diskusi o nich mezi členskými zeměmi.
Cílem je podle Parízka dosáhnout dohody také s europarlamentem ještě do konce roku tak, aby mohl být příslušný fond zřízen už příští rok.
Evropská komise v současnosti podle dostupných informací počítá s evropskými financemi na úrovni čtyř miliard eur (cca 108 miliard Kč), předpokládá ale také zapojení členských států a především soukromého kapitálu tak, aby tento "pákový efekt" přinesl do nového fondu právě až desetinásobek.
Nyní zmiňovaná čísla jsou však nižší než předpoklady, o nichž lidé z komise mluvili počátkem léta. Tehdy bylo jako možná celková "palebná síla" budoucího fondu zmiňováno dokonce 62 miliard eur (téměř 1,7 bilionu Kč). Kromě zřízení nového fondu, založeného na podobném principu jako už existující Evropský fond strategických investic (EFSI), počítala v červnu komise s tím, že země spolupracující v oblasti migrace do roku 2020 podpoří osmi miliardami eur.
Související
Tony Blair: Británie by se měla do 10 let vrátit do EU
Debaty o "připojení" k EU rezonují Kanadou. Mladí se těší na studium, starší na dovolenou
Aktuálně se děje
včera
Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod
včera
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
včera
OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů
včera
Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska
včera
Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu
včera
Velkou cenu Ázerbájdžánu ovládl George Russell, nad Verstappenem zvítězil ani ne o sekundu
včera
Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku
včera
Pozvání Putina na summit G20 tříští Evropu. Z Německa zní nesouhlas i naděje
včera
Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One
včera
Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost
včera
Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI
včera
Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl
včera
Počasí bude příjemné i po víkendu. Babí léto má pokračovat
25. září 2026 21:54
Metro čeká třídenní výluka. Praha využije prodlouženého víkendu
25. září 2026 20:15
Policie žene podezřelé z prosincové vraždy na Šternbersku k soudu
25. září 2026 19:09
Je to odpovědné řešení, říká Juchelka o dvou tisících pro důchodce
25. září 2026 18:23
Policie vyšetřuje epidemii salmonely na pražské škole. Sazba jsou až dva roky
25. září 2026 17:41
Smrtící mix několika látek. Koroner odtajnil, proč zemřela Hayden Panettiere
25. září 2026 16:57
Čas nakoupit se krátí. Obchody se během dnů volna podřídí zákonu
25. září 2026 16:22
Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Zdroj: Libor Novák