Brexit nebude, projdete si peklem a rádi zůstanete. EU Británii nepustí, má tajný plán

Evropští úředníci podle deníku zaujmou nekompromisní postoje v jednání o brexitu a doufají, že Británie svůj názor na odchod z Unie změní. Mezi témata, ve kterých Eu nehodlá nijak ustupovat, patří například v posledních dnech přetřásaná svoboda pohybu.

Více než pět vysoce postavený úředníků Evropské unie pro Telegraph vyjádřilo pochybnosti, že by Británie mohla z EU skutečně odejít. Podle jejich názoru si to rozmyslí poté, co se střetne s "realitou byrokratické noční můry" a "šíleným činem ekonomické sebepoškozování".

Británii se tento postoj ale pochopitelně nelíbí. "Vypadá to, že hra Evropské unie nás má donutit ke změně postoje," řekl deníku nejmenovaný britský úředník. Další úředník přiznává, že EU už teď hraje tvrdou hru, a to i přesto, že britská premiérka Theresa Mayová ještě ani neaktivovala článek 50, kterým započnou formální jednání o rozvázání vztahů.

Deník také upozornil na volbu jednatelů o Brexitu za EU, jimiž se stali francouzský finanční analytik Michel Barnier a bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt. Expředseda EU Herman van Rompuy označil tato jmenování za "velmi, velmi tvrdá" a varoval Londýn o před složitými debatami o brexitu.

Určitý zlom v situaci by mohlo přinést dnešní jednání unijních zemí na Summitu, který se koná v Bratislavě. Deník v této souvislosti připomněl, že předseda Evropské rady Donald Tusk naléhá na představitele osmadvacítky, aby obnovili důvěru občanů v Evropskou unii. Podle Tuska musí z vyjednávání „beze vší pochybnosti vyplynout, že je dobré být členem EU".

Dodal, že příslušná pasáž smlouvy o EU týkající se případného opuštění organizace chrání unijní zájmy. Cílem při budoucích jednáních s Londýnem by mělo být vytvoření co nejlepších vztahů s Británií, ale je nutné i důsledně trvat na zachování "rovnováhy práv a povinností".

"Bylo by fatální chybou předpokládat, že negativní výsledek britského (červnového) referenda (o setrvání země v EU) představuje specificky britský problém," dodal šéf Evropské rady s tím, že probrexitová kampaň byla "plná falešných argumentů a nepřijatelných zobecnění".

Podotkl také, že hlasování bylo „zoufalým pokusem odpovědět na otázky, které miliony Evropanů pokládají sami sobě každý den, otázky týkající se podstaty politiky". Evropští občané si podle Tuska kladou i „otázky týkající se záruk bezpečnosti jich samých a jejich zemí, ochrany jejich zájmů, kulturního dědictví a způsobu života".