Německo má důvod k oslavám, míní šéf Spolkového sněmu. Křiklounům v Drážďanech vyčinil

"Právě dnes si kromě pocitu nezdaru, překážek a strachu z budoucnosti, který bezpochyby existuje, jednoznačně můžeme dovolit i malou dávku spokojenosti, jestli ne dokonce mírný pocti štěstí," uvedl Lammert k pobavení stovek hostů v Semperově opeře v saském hlavním městě. Narážel tak na to, že Němci dokážou být často nespokojeni.

"Nebe na zemi tu určitě není. Ale mnoho lidí, kteří ho zoufale hledají, se nejčastěji domnívá, že je právě v Německu," uvedl Lammert, který srovnal osud vyhnanců po druhé světové válce s dnešními uprchlíky. Všichni, kdo dnes v Německu žijí, mají podle něho právo hledat zde své štěstí. Zároveň ale musí bez výjimky dodržovat zdejší pravidla.

"Německo se mění, nejen proto, že se svět a naši sousedé mění, ale i proto, že se mění lid v Německu," konstatoval také. K zemi podle něj patří lidé zde narození i přestěhovalci, mladí i staří, ženy i muži, křesťané, muslimové i židé, chudí i bohatí.

Psali jsme: Mela v Drážďanech. Táhni, pokřikovaly stovky lidí na Merkelovou a Gaucka Merkelová je třetím nejoblíbenějším politikem Německa, navzdory kritice za uprchlíky  

O tom, jaké by Německo mělo být v budoucnu, je podle něj možné vést spory. "Kdo chce ale v tomto sporu hájit Západ před skutečnými i domnělými hrozbami, musí sám splňovat alespoň minimální požadavky naší civilizace," prohlásil za potlesku přítomných. Třeba je podle něj respektu, tolerance i dodržování základních svobod a právního státu.

Podobně se dnes na okraj oslav vyjádřila i kancléřka Angela Merkelová. "Osobně si přeji, abychom problémy řešili společně, ve vzájemném respektu a akceptovali přitom i velmi odlišné politické názory," uvedla s tím, že je důležité, aby se spolu lidé dál bavili.

"Ti, kdo dnes zvláště hlasitě pískají, křičí a dávají najevo neuvěřitelné znechucení, nemají zjevně vůbec potuchu o tom, v jakém stavu se tohle město a tahle země nacházely před tím, než bylo znovusjednocení Německa možné," podotkl také Lammert ve zjevné narážce na stovky lidí, kteří dnes v Drážďanech nadávali Merkelové a prezidentu Gauckovi.

Ve stejném duchu ke slavnostním hostům promluvil i šéf Spolkové rady a premiér Saska Stanislaw Tillich. "Ještě dnes jsme vděční za odvahu těch, kteří v roce 1989 právě i v Sasku uvedli věci do pohybu. Oni měli všechen důvod volat: 'My jsme národ'," řekl saský premiér.

Třídenní program vyvrcholil nedělní světelnou show, které na břehu Labe přihlížely davy lidí.

"Jejich touha po svobodě, jejich mírová revoluce, jejich síla. To bylo to, co pomohlo nadzvednout a nakonec zničit železnou oponu," poznamenal průvodce večerem na adresu lidí, kteří před 27 lety demonstrovali v Lipsku, Plauenu, Drážďanech i dalších městech. "Co to muselo být za odvahu, jít v té době do ulic? Dnes můžeme toto odhodlání, tuto odvahu slavit."

Byly to zejména statisícové demonstrace v největším saském městě Lipsku, jež na podzim roku 1989 otevřely cestu k pádu východoněmeckého režimu a následnému sjednocení obou částí Německa 3. října 1990, které si v těchto dnech připomíná celá spolková republika. Centrum letošních oslav je právě v Sasku.