EU v beznaději. Kdo zná Evropu, se jen diví: Jaký růst? Jaká stabilita?

Jen beznaděj

Tajaniho volba je výsledkem nově vytvořeného spojenectví mezi Aliancí liberálů a demokratů pro Evropu Guye Verhofstadta a Tajaniho středopravicovou Evropskou lidovou stranou, vysvětluje expert.

„Chceme jednat společně, abychom přinesli výsledky evropským občanům a garantovali stabilitu Evropy. Naše partnerství je založeno na obsahu a reformách pro Evropu. Jde o pakt pro výsledky,“ cituje Mammone slova předsedy lidovecké frakce v europarlamentu Manfreda Webera. Dodává, že Verhofstadt zase hovořil o prvním důležitém kroku při vytváření proevropské koalice k reformě a posílení EU, které jsou naprosto nezbytné, jelikož uskupení čelí Trumpovi, Putinovi a dalším výzvám, a proto je nezbytné spolupracovat na jeho reformě.

Rok poté, co evropský establishment dostal tvrdou ránu ve formě volebního vítězství Donalda Trumpa a britského rozhodnutí opustit EU, se nedá předpokládat, že nedávná změna na postu předsedy europarlamentu může znamenat pro osmadvacítku nový start, konstatuje odborník. Dodává, že ti, kdo doufají v proměnu unijní politiky, budou zřejmě zklamáni.

Tajani je bývalým eurokomisařem, někdejším mluvčím Silvia Berlusconiho a jedním ze zakladatelů politické strany tohoto mediálního magnáta, poukazuje Mammone. Soudí, že jeho volba ukazuje snahu europarlamentu zachovat statut quo. Po svém vítězství Tajani naznačil, že není nutné prosazovat více integrace, ale ani ničit úspěšné nadnárodní politické projekty, aby se evropská politika dostala z aktuální krize, uvádí historik. Tvrdí, že takový postoj vzbuzuje beznaděj.         

„Starý kontinent čelí slabému růstu, silné nezaměstnanosti – především v některých jižních oblastech – a rostoucí nespokojenosti a celkovým vládnutím. To přispívá k růstu nacionalistických, krajně pravicových a protievropských sil,“ deklaruje akademik. Dodává, že tato nepříjemná situace je zhoršována probíhajícím přílivem uprchlíků k hranicím Evropy, přičemž odpověď evropských vůdců na tyto problémy není adekvátní.   

Tento historický moment podle experta vyžaduje novou dynamiku, a pokud má evropský projekt přežít, musí se podniknout doslova revoluční akce. Přesto 351 ze 751 europoslanců hlasovalo pro kontinuitu, když zvolili Tajaniho, což může rozzuřit mnoho Evropanů, především mladých nezaměstnaných, obává se historik. Připomíná, že západní společnost má zkušenost s tím, jak se vzdor proti elitám projevuje politicky – vyústil v brexit a volbu Trumpa.   

Riziko škrtů

Riziko ve skutečnosti spočívá v dalším posílení úzce profilovaných pravicově-nacionalistických sil v blížících se francouzských, nizozemských a také německých volbách, varuje odborník. Doporučuje, aby EU tvrdě zapracovala na zlepšení svého nepříznivého obrazu tím, že přijme více sociální a lidem prospěšné reformy. „Zdá se však, že politické elity si užívají svůj výlet na Titaniku, namísto změny svého pohledu na svět,“ kritizuje Mammone. V praxi to podle něj znamená, že volba Tajaniho zkompletovala monopol středopravicových uskupení v hlavních evropských institucích, jelikož již ovládají výkonný orgán, Evropskou komisi, stejně jako mocný zastupitelský sbor členských zemí, Evropskou radu.       

To znamená, že nebude existovat žádná protiváha k nepopulárním úsporným opatřením, které prosazuje Německo, očekává akademik. Vysvětluje, že uvedené seskupení liberálů sdílí stejná ekonomická stanoviska, avšak taková fixace na samotné rozpočty nemůže zvrátit stagnaci hospodářství, podnítit veřejné investice či nabídnout lepší budoucnost pracujícím a mladým. Naznačené plány jsou podle odborníka stále vágní a založená na dosavadní politice, ačkoliv dohoda mezi pravicovými subjekty hrdě hlásí, že bude podporovat posílení růstu, stability, udržitelného rozvoje a investiční strategie EU, včetně nových ambiciózních obchodních dohod.  

„Každý, kdo zná Evropu, se jen diví: Jaký růst? Jaká stabilita?“ konstatuje Mammone. Podotýká, že není vůbec zmíněn křehký stav italského bankovního sektoru, či nedostatečné oživení v zemích, jako je Řecko.

Verhofstadt sice tvrdí, že jde o koalici idejí s cílem změnit směřování EU a akcentuje nutnost vedení, jelikož budoucnost nepočká, připomíná historik. „Ale pokud toto nové vedení vezmeme za slovo, je těžké vidět na obzoru jakékoliv zlepšení,“ obává se závěrem odborník.