Další komplikace? Vracet uprchlíky může být letos složitější, zní z Německa

De Maiziére je přesvědčen, že se letos ze spolkové republiky ať už dobrovolně, či nedobrovolně vrátí více než 80.000 běženců, jak tomu bylo loni. V roce 2016 jich asi 55.000 odešlo dobrovolně, dalších 25.000 bylo deportováno.

Vracet se museli hlavně občané Albánie (6041), Kosova (5043), Srbska (3781), Makedonie (1973) a Ruska (899). 

„Ten počet nestačí," prohlásil dnes De Maiziére po návštěvě návratového zařízení na berlínském letišti Schönefeld. Loni se odtud do země původu vrátilo asi 2000 uprchlíků, většina z nich přitom odešla dobrovolně. 

Do Německa za poslední dva roky přišlo téměř 1,2 milionu uprchlíků, do vlasti se ale vrátila jen část těch, kteří ve spolkové republice nemají nárok na azyl ani jinou formu právní ochrany.

Aby se počet dobrovolných odchodů dál zvýšil, snaží se Německo uprchlíky motivovat i finančně. Letos na ně chce dát dohromady 90 milionů eur (2,4 miliardy Kč). De Maiziére sice upřednostňuje dobrovolné návraty, deportace jsou podle něj ale nutným doplňkem, i proto, že zvyšují motivaci odmítnutých žadatelů o azyl k dobrovolnému odchodu.

V Německu bylo na konci loňského roku více než 207.000 migrantů, kteří by se měli vrátit. Zhruba tři čtvrtiny z nich dostaly od německých úřadů odklad, takže nemusejí vycestovat okamžitě.

Ministr vnitra věří, že počty letos budou stoupat. Zároveň ale vyjádřil obavy, že vracení uprchlíků může být složitější. Důvodem je podle něj to, že dosud se dobrovolné návraty i nedobrovolné odsuny týkaly ze 70 procent lidí z balkánských zemí. Jejich zastoupení ale bude nyní klesat.

Problémy působí například fakt, že se některé země především ze severní Afriky dosud neměly k tomu, aby svým občanům, které chce Německo vrátit, vydávaly potřebné dokumenty. U balkánských států takové komplikace neexistují.