Mezi zeměmi EU jsou rozpory ohledně reformy azylového systému

Večer neúspěch připustil Carmelo Abela, ministr vnitřní bezpečnosti předsednické Malty. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos neskrýval před novináři zklamání z toho, že země shodu nenašly ani rok poté, co komise loni v květnu reformu takzvaného dublinského systému předložila.

"Čas utíká. Potřebujeme mít spolehlivý a předpověditelný systém, který bude solidární i odpovědný a nebude neúměrně zatěžovat jen některé státy. To není spravedlivé ani dlouhodobě udržitelné," prohlásil Avramopulos.

Nynější maltské předsednictví dostalo loni v prosinci od summitu EU za úkol najít do června na reformě shodu. Přesto dnes maltští diplomaté ministerskou diskusi zorganizovali jen jako "prodlouženou kávu", tedy jako neformální bod umožňující otevřenou diskusi.

Především státy ze středu a východu Evropské unie, včetně zemí Visegrádské skupiny, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, dál odmítají jakýkoli plán počítající s povinným přebíráním migrantů z jiných unijních zemí. Argumentují především reálným neúspěchem jednorázového programu přerozdělování, který byl přes jejich odpor odsouhlasen v roce 2015. Země si dosud z předpokládaných 160.000 lidí přerozdělily jen něco přes 18.000 a komise sama uznává, že zamýšlený počet naplněn nebude. Přesto státy žádá o vyšší zapojení do programu a nově hrozí i sankcemi.

"My čekáme, až na jednání rady pronikne realita. Až pochopí, že to, co jsme dva roky říkali, platí," poznamenal dnes slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák. Ani Česko nepočítá s tím, že by svůj odmítavý postoj ke kvótám měnilo, potvrdil v Bruselu český ministr vnitra Milan Chovanec.