Nové polské pasy podráždily sousední státy, Varšava návrh stahuje

Nové polské pasy, k jejichž ztvárnění přizvalo ministerstvo vnitra veřejnost, mají být vydány příští rok, ke 100. výročí opětovného získání nezávislosti Polska po více než staletí cizí nadvlády.

Ukrajina protestovala proti tomu, aby v nových polských pasech byla vyobrazena kaple polských vojáků padlých v boji s Ukrajinci, která je na hřbitově v západoukrajinském Lvově.

Po rozpadu rakousko-uherského mocnářství a propuknutí občanské války v Rusku se o Lvov strhl boj mezi polskými a ukrajinskými jednotkami, po němž západní regiony nynější Ukrajiny, včetně Lvova, připadly Polsku. Po druhé světové válce byl Lvov oblastním centrem sovětské Ukrajiny a od roku 1991 je součástí nezávislého ukrajinského státu.

Nespokojenost zavládla také v litevském Vilniusu, protože dalším obrázkem v polském pasu měla být Brána rozbřesku (Aušros vartai), jedna z nejvýznamnějších vilniuských památek. Nynější hlavní město nezávislé Litvy ale bylo v období mezi světovými válkami součástí Polska a po válce metropolí sovětské Litvy.

V novém pasu se místo vilniuské brány objeví nápis z hrobky Marie Pilsudské na vilniuském hřbitově, kde bylo pochováno i srdce jejího syna, polského vojevůdce a státníka Józefa Pilsudského. Lvovskou hřbitovní kapli nahradí zobrazení postavy Antoniho Petrykiewicze, který byl posmrtně jako třináctiletý chlapec vyznamenán nejvyšším vojenským řádem za obranu Lvova. Oznámil to polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak.

Polští experti upozorňovali, že Poláci by jistě velice nelibě nesli, kdyby například v německých pasech byly odkazy na Vratislav, která před válkou bývala součástí Německa.