Merkelovou podcenili? "Vítací kultura" se rozplynula, tvrdí analýza

Nejsilnější politička v Evropě

Křesťansko-demokratická unie (CDU) vévodí průzkumům s 37%, zatímco sociální demokracie (SPD) dosahuje jen 20%, poukazuje britský deník. Dodává, že většina odhadů se proto spíše zaměřuje na to, jaké koalice může tentokrát Merkelová sestavit.

CDU a SPD tvoří koalici od roku 2013 a otázka podle prestižního serveru zní, zda bude obnovena, či se objeví nějaký nový formát, například nahrazení sociálních demokratů liberální, byznysu nakloněnou Svobodnou demokratickou stranou (FDP), které poslední průzkumy přisuzují 9,5%, případně Zelenými, kteří se momentálně pohybují okolo 7,5%. "Málokdo nyní očekává nějaký politický otřes, který by přinesl koalici mezi SPD, Zelenými a bývalými komunisty z Die Linke," doplňuje editorial.   

"Tento klid je poctou odolnosti nejsilnější političky v Evropě," deklaruje The Guardian. Připomíná, že třiašedesátiletá Merkelová, která byla poprvé zvolena v roce 2005, míří k vyrovnání rekordu svého mentora Helmuta Kohla, nejdéle sloužícího kancléře v moderní německé historii. Při svém nástupu do politiky v roce 1990 přitom tehdy mladá fyzička z Východního Německa byla podceňovaná, ale její talent politického přežití je čímsi, co je s ohledem na uprchlickou krizi z roku 2015 často přehlíženo, míní liberální deník. Poukazuje, že mnozí tehdy předpovídali kancléřčin pád.

Dva roky poté se sice německá "vítací kultura" rozplynula, ale pro většinu voličů zůstala Merkelová bezpečnou volbou, podotýká britský server. Vysvětluje, že kancléřka měla vždy instinkt a dokázala určit, kde je střední proud, kde leží sympatie voličů a slogan, s nímž kandiduje, to dává jasně najevo: "Za Německo, kde se dobře žije a těšíme se z toho."

Dobrá zpráva pro Evropu

Ačkoliv to může být až smutně nudné, Němci se drží umírněnosti a netíhnou k zbrklé, okrajové či extremistické politice, což je podle editorialu dobrou zprávou pro Evropu a liberální demokracii obecně. Po porážce Marine Le Penové v letošních francouzských volbách jde o jasné potvrzení, že populistická vlna rozhodně nemusí zaplavit kontinent, byť její šum slyšíme i v německých volbách, připouští The Guardian. Odkazuje na krajně pravicovou Alternativu pro Německo (AfD), která má poprvé proniknout do parlamentu, přičemž v průzkumech zaznamenává mezi 10-12% hlasů.

AfD původně vznikla jako malá skupina akademiků a intelektuálů odmítajících jednotnou evropskou měnu, později se ale přeměnila v xenofobní uskupení přiživující protiimigrantské nálady, nastiňuje známý deník. Za nejdůležitější označuje skutečnost, že strana podchytila nevoli východních Němců, kteří mají pocit, že se po sjednocení Německa v roce 1990 tahají za špatný konec provazu, jejich sociální problémy zůstávají neřešeny a nedbá se na jejich identitu. "Zemi s výraznými obchodními a rozpočtovými přebytky se stále nedaří přesvědčit část svých obyvatel, že nezůstanou na okraji," píše editorial.     

Německá role v Evropě v posledních letech závratně roste, především s ohledem na sérii téměř existenčních otřesů ohrožujících projekt evropské integrace - ať jde o finanční krizi, ruskou agresi na Ukrajině či masivní příliv syrských uprchlíků, deklaruje The Guardian. Zdůrazňuje, že výsledek těchto voleb je proto velmi důležitý pro budoucnost EU.

Německý přístup k brexitu se zřejmě nezmění, ač někteří zastánci tvrdého brexitu doufají v opak, ale francouzský plán na zavedení ministra pro rozpočet a finance eurozóny - který si podle britského serveru zaslouží podporu - se může zkomplikovat, pokud bude součástí příští německé koalice FDP, která je silně nepřátelská vůči všemu, co připomíná finanční přerozdělování, vysvětluje prestižní server.

"Merkelová zřejmě vděčí svému znovuzvolení německým domácím faktorům, v neposlední řadě síle ekonomiky. Ale je také vůdčí silou v EU, navzdory překážkám a tváří v tvář kritice," píše The Guardian. Dodává, že pokud má Evropa skutečně "chytit vítr do plachet", jak nabádá předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, kancléřka bude muset myslet a jednat stále více jako evropský politik, nikoliv jen německý.