Mrazivá analýza: Válka mezi USA a KLDR je reálná možnost. Obětuje Washington své spojence?

Válka mezi USA a Severní Koreou je „reálná možnost“. Ve své zprávě nazvané „Příprava na válku v Koreji" to tvrdí Královský institut pro bezpečnostní a obranná studia (RUSI), který je nejstarším think-tankem zabývajícím se bezpečnostními otázkami.

Válka mezi Severní Koreou a Spojenými státy je nyní „skutečnou možností". Pravděpodobně by to mělo za následek zabití nebo zranění tisíců lidí, varuje think-tank ve zprávě, ze které cituje server The Independent. Válka mezi oběma zeměmi by pravděpodobně znamenala úplnou invazi do Severní Koreje a boj, který nebude ani „přesně mířený ani krátký", uvedl ve zprávě Královský institut.

V případě útoku jedné ze zemí by Spojené království mělo „maximálně" jen několik hodin na to se rozhodnout, jak zareaguje. Zneklidňující analýza, napsaná generálním ředitelem Rusi Malcolm Chalmersem, říká, že válka by mohla být vyvolána Washingtonem i Pchjongjangem. Varuje však, že existuje stále větší riziko, že Donald Trump podnikne nějakou akci, aby „vyřešil" problém. A stát se to prý může velmi brzo.

„Válka je nyní skutečnou možností," uvádí zpráva. „Vzhledem k tomu, že Severní Korea urychluje pokroky v raketových a jaderných programech, čas není na diplomatické straně." Varování přichází poté, co severokorejský ministr zahraničí Ri Jong-ho prohlásil, že hrozba amerického prezidenta, že režim Kim Čong-una „už nebude dál existovat", znamená vyhlášení války a že Pchjongjang má právo přijmout protiopatření.

Válka by měla také „dalekosáhlé důsledky" pro globální ekonomiku. Pokud by USA zahájily „preventivní úder" na Severní Koreu bez souhlasu Jižní Koreje, vyslaly by signál, že Washington je ochoten „obětovat Soul na ochranu New Yorku". Zpráva proto vyzývá vládu Spojeného království, aby pokračovala v práci na zintenzivnění mezinárodních sankcí vůči Severní Koreji a podporovala úsilí o nalezení diplomatického řešení.

Vláda Spojeného království musí také naléhat na Spojené státy, aby vyloučily možnost preventivního úderu a zahájily přípravu na řadu vojenských scénářů, apelují analytici. Dodávají však, že Spojené království by nemělo poskytnout USA bezpodmínečnou podporu, pokud by Washington zahájil překvapivý útok na Severní Koreu. Londýn musí poslouchat Jižní Koreu a Japonsko, tvrdí se v dokumentu.

Ve zprávě je také uvedeno: „Vláda Spojeného království by měla nejvýše jen několik hodin, aby objasnila, jak se postaví k tomu, co by bylo jedním z nejdůležitějších strategických otřesů po skončení studené války". „Toto rozhodnutí by mělo tak hluboký dopad na mezinárodní postavení Spojeného království a na jeho domácí politiku, jako na osudné rozhodnutí stát bok po boku USA, což vedlo až k invazi do Iráku v roce 2003,“ dodává zpráva.

Autor zprávy, profesor Malcolm Chalmers, zdůraznil, že „neříká, že válka je pravděpodobná" a upozorňuje, že „politika omezování prostřednictvím sankcí a politického tlaku může dobře fungovat". Kim Čong-un prý není skutečně sebevražedná postava, jak říká Donald Trump, a může souhlasit s tím, že zmrazí svůj jaderný program - za správných podmínek.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj varoval svět před prohlubující se spoluprací mezi Ruskem, Severní Koreou a Íránem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval mezinárodní společenství před prohlubující se vojenskou spoluprací mezi Ruskem, Severní Koreou a Íránem. Podle poznatků ukrajinských zpravodajských služeb se Moskva aktivně připravuje na přijetí dalších severokorejských vojenských jednotek. Ruská strana navíc využívá své satelitní kapacity k podpoře vojenských úderů prováděných íránským režimem a jemu nakloněnými skupinami na Blízkém východě. Ukrajinský lídr zdůraznil, že toto trojstranné partnerství představuje vážnou hrozbu, která výrazně přesahuje hranice evropského kontinentu.

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) ,  USA (Spojené státy americké) ,  Velká Británie ,  Kim Čong-un ,  Donald Trump

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 3 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 4 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 6 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 7 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 7 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy