Horní hranice pro příjem běženců? Vládu Merkelové může zhatit jazykový zádrhel

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

3. února 2018 14:43, Aktualizováno 3. února 2018 20:24

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto Foto: UNHCR

Berlín - Jednání o nové německé vládě se opět zadrhla na uprchlické politice. CDU/CSU a sociální demokraté (SPD) se sice dohodli, že do Německa nebude přicházet více než 180.000 až 220.000 běženců ročně, neshodují se ale na tom, zda jde o horní hranici pro příjem uprchlíků, či nikoliv.

Deník Shopaholičky

Horní hranici pro příjem uprchlíků na úrovni 200.000 ročně dlouhodobě prosazuje bavorská Křesťanskosociální unie (CSU). Jasně se proti ní naopak staví sociální demokraté, jejichž šéf Martin Schulz na lednovém sjezdu strany slíbil, že s SPD ve vládě nebude mít spolková republika žádnou takovou horní hranici. Tento termín nemá ráda ani kancléřka Angela Merkelová (CDU).

Není proto divu, že budí kontroverze i při nynějším koaličním vyjednávání. Strany se v něm domluvily na formulaci, že počty migrantů "ročně nepřesáhnou rozpětí mezi 180.000 až 220.000". CSU dává hlasitě najevo, jak je s dohodou spokojena.

"Nestanovili jsme žádnou horní hranici," kontruje ale místopředsedkyně SPD Manuela Schwesigová. Další místopředseda SPD Ralf Stegner dokonce novinářům vysvětloval, jak je potřeba formulaci vnímat z jazykového hlediska. Politikům CSU pak doporučil, aby dohodu neinterpretovali chybně tím, že mluví o horní hranici pro příjem běženců.

Trojici stran se už podařilo domluvit třeba na základních obrysech zákona týkajícího se zahraničních pracovních sil nebo na zvýšení podpory pro rodiny s dětmi. Z ještě neuzavřených témat jsou zřejmě nejproblematičtější otázky reforem ve zdravotnictví a na pracovním trhu. Především politici CSU by koaliční rozhovory rádi uzavřeli už v neděli. Jako jeden z důvodů uvedli v nadsázce to, že jejich předsedovi Horstu Seehoferovi jede v neděli v 16.05 SEČ vlak z Berlína do Mnichova.

před 1 hodinou

Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér

Deník Shopaholičky

Související

Johann Wadephul

Německo varuje: Rusko by mohlo zaútočit na NATO už v roce 2029

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v úterý upozornil, že nové zpravodajské hodnocení naznačuje, že se Moskva připravuje na možnost budoucího útoku proti některému z členů NATO. To znamená, že během tohoto měsíce jde již o třetí případ, kdy vrcholní němečtí představitelé varovali před potenciální konfrontací s Ruskem v následujících čtyřech letech. Na oficiálním účtu německého ministerstva zahraničí na síti X bylo uvedeno, že hrozba, kterou pro naši zemi představuje Rusko, již není vzdálenou obavou, ale realitou.
Luftwaffe, ilustrační fotografie Analýza

Opatrnost Německa po druhé světové válce je pryč. Rodí se nová nejsilnější armáda v Evropě

Německo opouští roli opatrného ekonomického giganta a míří k pozici hlavní vojenské síly Evropy. Politické vedení tlačí na rychlou přestavbu Bundeswehru, masivní nábory i bezprecedentní investice do zbrojního průmyslu. Tím ale nevyhnutelně mění rovnováhu na kontinentu, což zneklidňuje Francii, probouzí ostražitost Polska a posouvá těžiště evropské bezpečnosti směrem k Berlínu. Z Německa se může stát klíčová protiváha Rusku – a Evropa se tomu bude muset přizpůsobit.

Více souvisejících

Německo ,  uprchlíci ,  Konzervativní unie CDU/CSU ,  Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) ,  Angela Merkelová ,  Martin Schulz (předseda Evropského parlamentu)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

před 8 hodinami

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

před 9 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

Marian Jurečka

Jurečka nestrpěl slova Schillerové. Ujistil, že peníze na důchody budou

Průměrný tuzemský důchod po Novém roce a pravidelné valorizaci vzroste na více než 21 800 korun měsíčně. Státu tak opět vzrostou výdaje na penze. Podle odcházejícího ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale rozhodně nehrozí, že by se v rozpočtu nenašly peníze na důchody. 

včera

včera

Vláda ČR

Fialova vláda stále připravuje zákony. Chce umožnit efektivní užívání státem spravovaných dat

Data shromažďovaná v informačních systémech veřejné správy spravovaných subjekty veřejného sektoru mají být sdílena prostřednictvím Národního katalogu dat a Geoportálu České republiky a vzájemně propojena tak, aby se dala využívat efektivněji než dnes. Předpokládá to nový zákon o správě dat a o řízeném přístupu k datům, jehož návrh odsouhlasila vláda v demisi na středečním zasedání. 

včera

včera

"Je vidět stále jasněji, kdo se fláká." Tlak na spojence NATO, aby přispěli na zbraně pro Ukrajinu, roste

V rámci Severoatlantické aliance narůstá tlak na členské státy, aby si spravedlivěji rozdělily náklady na nákup zoufale potřebných amerických zbraní pro Ukrajinu. Aliance plánuje restrukturalizaci klíčového programu a pozornost se soustředí na ty, kteří přispívají málo. Očekává se, že do programu se nově zapojí i dvě země mimo NATO, Austrálie a Nový Zéland. Tyto dvě země mají v plánu finančně podpořit program nákupu zbraní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy