Baskická ETA přiznala, že páchala zlo. Žádá o odpuštění

Madrid - Separatistická organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) přiznala, že páchala zlo a požádala oběti o odpuštění. Komuniké organizace dnes zveřejnil baskický deník Gara. ETA, která usilovala o vytvoření nezávislého Baskicka z částí nynějšího Španělska a Francie, během svého boje připravila o život přes 820 lidí. Organizace ve čtvrtek prostřednictvím baskických médií informovala, že počátkem května oznámí své konečné rozpuštění. Španělská vláda uvedla, že organizaci ETA porazil právní řád "zbraněmi demokracie".

"Způsobili jsme mnoho bolesti a nenapravitelné škody. Rádi bychom prokázali úctu mrtvým, zraněným a obětem činů ETA... upřímně toho litujeme," uvedla organizace.

ETA v komuniké dále tvrdí, že není jediným původcem utrpení v Baskicku, a žádá "všechny, aby přiznali svou odpovědnost i napáchané škody" a společně usilovali o usmíření, aniž by se při tom ale přímo obracela na španělský stát.

Třebaže ETA vyjadřuje lítost nad všemi oběťmi, o prominutí prosí zejména oběti z řad civilistů. Násilné činy této separatistické organizace si často braly na mušku policii a obecně představitele státní moci.

"Znovu se potvrzuje síla právního státu, který organizaci ETA porazil zbraněmi demokracie," reagovala na omluvu separatistické skupiny španělská vláda. "Při porážce organizace ETA hrály rozhodující roli oběti, jejich památka a důstojnost. Separatistická skupina se za způsobené škody měla upřímně a bezvýhradně omluvit už dávno," uvedl úřad konzervativního premiéra Mariana Rajoye.

Své podzemní struktury ETA nerozpustila, ale v posledních pěti letech je neaktivní. V roce 2011 vyhlásila trvalé a všeobecné příměří a loni v dubnu oznámila, že se vzdá zbraní. Evropská unie tuto organizaci považuje za teroristickou.

Své rozpuštění skupina oficiálně oznámí během prvního květnového týdne, uvedla ve čtvrtek televize ETB. Podrobnosti v pondělí na tiskové konferenci oznámí jihoafrický advokát a mediátor mezinárodních konfliktů Brian Currin.

K založení ETA v roce 1959 vedla frustrace Basků, jejichž jazyk a kulturu tehdejší režim Franciska Franka potlačoval. Politicky motivované vraždy, únosy a bombové útoky eskalovaly na konci 60. let. V polovině 80. let už násilí separatistů vyvolávalo odpor veřejnosti a mezinárodní pobouření. V roce 1987 například při výbuchu bomby nastražené v autě zemřela v Barceloně těhotná žena a dvě děti.

Separatistické hnutí oslabila nejenom násilná taktika ETA - o podporu části Basků přišlo hnutí i v roce 1981, kdy byla Baskicku přiznána v rámci Španělska větší fiskální autonomie.

Související

Soud pro lidská práva Štrasburk

Belgie musí odškodnit potomky oběti ETA, nevydala atentátnici

Belgie musí odškodnit potomky jedné z obětí baskické separatistické organizace ETA, protože před několika lety odmítla vydat podezřelou z atentátu. Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Svůj verdikt zdůvodnil tím, že Belgie nespolupracovala se Španělskem při vyšetřování a odsouzení podezřelé ženy, která dodnes žije v Belgii. Informovala o tom v úterý španělská média.
Josu Ternera

Ve Francii byl zatčen baskický terorista hledaný 17 let

Ve francouzských Alpách byl dnes zatčen historický vůdce baskické separatistické organizace ETA José Antonio Urrutikoetxea, známý jako Josu Ternera. Informují o tom španělská média. Na útěku byl roku 2002, zodpovídat se má před soudy mimo jiné z atentátu na kasárna španělské policie v Zaragoze v roce 1987, při němž zemřelo 11 lidí. ETA loni oficiálně zanikla.

Více souvisejících

eta - teroristé Španělsko Terorismus

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy