Okolo migrace je v EU jiná nálada než v roce 2014, soudí Babiš

"Je názor, že to nedopadne, že se to posune až na rakouské předsednictví," řekl předseda vlády ČR. Základní spor je od května 2016, kdy Evropská komise debatu odstartovala zveřejněním svého návrhu změn, stále stejný - země ze středu a východu společenství odmítají jakoukoliv formu povinného přerozdělování migrantů mezi ostatní státy EU, pro některé jiné země, třeba z jihu unie je to ale naopak zásadní součást změn.

Šéfové států a vlád unie dali diplomatům a ministrům čas do červnového summitu EU na nalezení kompromisu přijatelného pro všechny. Ten se nepovedlo zajistit už několika předchozím předsednickým zemím, přesto bulharští diplomaté o tématu vedou intenzivní jednání. Podle diplomatických informací ČTK ale nebyla ani poslední podoba návrhu z tohoto týdne například pro Maďarsko přijatelná.

Rakušané se vedení EU ujímají od července a na 20. září plánují v Salcburku neformální summit, věnovaný právě migrační problematice.

Diskuse o reformě azylového systému by mohla být teoreticky součástí programu dnešní neformální večeře šéfů států a vlád osmadvacítky. O posunech a případně dosaženém pokroku by mohl své kolegy informovat bulharský premiér Bojko Borisov. Vzhledem k tomu, že spory trvají, a program večeře je i tak velmi nabitý, je však diskuse o migraci nepříliš pravděpodobná. "Snad by se jeden summit EU mohl bez migrace obejít," řekl v úterý s přípravou schůzky dobře obeznámený unijní činitel.

Podle Babiše pro Prahu jsou důležitá především dvoustranná jednání, na nichž česká strana objasňuje svůj názor na nefunkčnost systému kvót, který jen zbytečně členské státy rozděluje. Babiš také připomněl měnící se náladu v členských zemích i pravděpodobný nástup vlády protestního Hnutí pěti hvězd (M5S) a protiimigrační Ligy v Itálii, která byla dosud hlavním zastáncem přerozdělování. Podle diplomatických informací se složitý bulharský kompromis počítající s přerozdělováním migrantů v případě vysoké zátěže jedné členské země a možností pro přijímací země část "kvóty" nahradit jinou formou pomoci nelíbí ani nynější italské vládě. Ovšem z jiného důvodu než středoevropským a východoevropským zemím - podle názoru Říma totiž nejde dostatečně daleko.