Azylová reforma rozleptává EU. Dnešní jednání průlom nepřineslo

Schůzka může být podle bulharského ministra vnitra Valentina Radeva jen dobrým základem k podobné diskusi unijních prezidentů a premiérů na summitu koncem měsíce.

Novým italským ministrem vnitra je šéf protiimigrační a euroskeptické Ligy Matteo Salvini. Ten sice dnes ještě do Lucemburku nedorazil, dopředu se ale nechal slyšet, že Řím odmítá Bulharskem předložený zatím poslední pokus o kompromis. Itálie se tak jednoznačně zařadila mezi státy, které dohodu odmítají, byť z opačných důvodů než středoevropské země jako Maďarsko, Polsko či Česká republika.

Právě zjevná nemožnost najít dohodu ještě před červnovým summitem bloku dnes vedla komisaře pro vnitro Dimitrise Avramopulose k poznámce, že "kvůli prodloužení vyjednávání o pár týdnů se svět nezboří".

Dnešní jednání ukázalo trvající hluboké rozpory mezi členskými státy unie. Krach snahy končícího bulharského předsednictví znamená, že o věci budou na summitu koncem měsíce hovořit šéfové států a vlád osmadvacítky. Ti nejspíš budou chtít, aby se věc pokusila uzavřít nastupují předsednická země, tedy Rakousko.

Eurokomisař komisaře pro vnitro Dimitris Avramopulos ale dodává, že dnešní jednání bylo i přesto úspěšné. Umožní prý totiž premiérům přijmout "odvážné rozhodnutí". "Nesmíme zapomenout, že předchozí reforma (azylových pravidel EU) trvala osm let. Teď jsme rozhodnuti zvládnout to rychleji," podotkl Avramopulos. Upozornil, že situace na migračních trasách ve Středomoří je dál "křehká", i když tlak je nyní výrazně menší než před dvěma lety. Panuje podle něj shoda, že reforma je potřeba. 

S prvním návrhem reformy azylového, takzvaného dublinského systému, přišla Evropská komise v květnu 2016 a od té doby si na hledání konsensu vylámala zuby předsednictví Nizozemska, Slovenska, Malty i Estonska. Hledaná reforma je přitom podle Avramopulose jen "částí větší skládačky", kterou unie reagovala na migrační krizi let 2014 a 2015. "Za tři roky jsme udělali velký pokrok," míní komisař.

Český ministr vnitra Lubomír Metnar řekl, že počet zemí, které mohou přijetí pro ně nepřijatelné reformy zablokovat, se zvyšuje. "Nejsme osamoceni jako před lety, že sami bojujeme proti kvótám a povinnému automatismu," uvedl. Jak summit rozhodne, to si Metnar netroufal předpovědět, nevyloučil ale ani možnost, že by po volbách do europarlamentu v roce 2019 nynější návrh mohl úplně spadnout pod stůl.