Brusel chce dát víc peněz z rozpočtu na ochranu hranic a řešení migrační problematiky

Štrasburk/Brusel - Evropská komise chce v příštím dlouhodobém rozpočtu EU pro roky 2021 až 2020 až ztrojnásobit prostředky vynakládané na správu hranic a řešení migrační problematiky. Když dnes s návrhy EK novináře seznamoval unijní komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, prohlásil, že EU a její členské země si nemohou "politicky ani finančně" dovolit opakování roku 2015, kdy nedávná migrační krize v EU vrcholila.

Na nejrůznější kroky související s vnější hranicí má být podle jejího dnešního návrhu určeno 21,3 miliardy eur (přes 546 miliard Kč). Dalších 9,3 miliardy eur (asi 238,5 miliardy Kč) má být podle komise určeno pro nový Fond pro integrovanou správu hranic.

Komise například chce o polovinu zvýšit peníze na řešení migrace v rámci Azylového a migračního fondu (AMF) na 10,4 miliardy eur (skoro 267 miliard Kč). Z něj se financuje jak navracení neúspěšných žadatelů o azyl a boj s nelegální migrací, tak také podpora národních azylových systémů a programy pomáhající s integrací.

Avramopulos připomněl, že ve srovnání s nynějším víceletým finančním rámcem, který se projednával ještě před začátkem migrační krize, jsou nyní prostředky na migraci a řízení dění na hranici téměř trojnásobné. Pro dobu po roce 2020 totiž komise navrhuje na ochranu a řízení dění na vnější unijní hranici a na migrační a azylovou politiku vyčlenit více než 34,9 miliard eur (asi 895 miliard Kč). Ve stávajícím sedmiletém finančním období to je jen 13 miliard eur (asi 333 miliard Kč).

Podle komise je pro zajištění vnitřní bezpečnosti, volného pohybu osob uvnitř EU a k řízení migrace účinná ochrana vnějších hranic zásadní. Posílena na 10.000 osob by proto měla být unijní společná pobřežní a pohraniční stráž - do unijních agentur bude mimo rámec fondu pro správu hranice směřovat přes 12 miliard eur (přes 300 miliard Kč).

Celkem 4,8 miliardy eur (přes 12,3 miliardy Kč) se vyčlení na dlouhodobé financování opatření států při správě hranic a ve vízové politice.

Každá země dostane pevnou částku pět milionů eur, zbývající finance se rozdělí podle pracovní zátěže, tlaku a stupně ohrožení na vnějších pozemních hranicích (30 procent), vnějších námořních hranicích (35 procent), letištích (20 procent) a na konzulárních úřadech (15 procent).

Dalších 3,2 miliardy eur (asi 8,2 miliardy Kč) půjde na cílenou podporu zemí, na unijní projekty a řešení naléhavých potřeb. Další peníze jsou určeny pro vybavení jako jsou skenery, systémy detekce poznávacích značek či cvičení psi.

Z migračního fondu AMF má 6,3 miliardy eur (přes 16 miliard Kč) mířit do dlouhodobého financování podporující řízení migrace v členských státech podle jejich potřeb. Každá země opět obdrží pevnou částku pět milionů eur, zbývající peníze se rozdělí na základě vyhodnoceného tlaku, kterému země čelí, a ve stanoveném poměru mezi oblasti azylu (30 procent), legální migrace a integrace (30 procent) a boje proti nelegální migraci a navracení (40 procent).

Dalších 4,2 miliardy eur (přes 10 miliard Kč) má být vyhrazeno na cílenou podporu členských států, projekty se skutečnou přidanou hodnotou pro EU, jako je přesídlování, nebo pro reakci na naléhavé potřeby a mimořádnou finanční pomoc zemím tam, kde ji právě potřebují.

Související

Letadla, ilustrační foto

Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata

Nový digitální hraniční systém Evropské unie, známý jako Entry-Exit System, se potýká s dalšími komplikacemi. Poté, co byl po čtyřech letech odkladů spuštěn 10. dubna, čelí cestující na hranicích dlouhým frontám kvůli snímání obličejů a braní otisků prstů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navíc přiznala, že systém má stále nevyřešené technické problémy a vyžaduje ještě mnoho práce.
Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) uprchlíci evropská komise

Aktuálně se děje

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

včera

včera

Lindsey Olin Graham je americký politik za Republikánskou stranu.

Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou

Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby. 

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

včera

včera

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Proti Trumpovým obviněním z volební manipulace se bouří Čína i Američané. Blouzní, zní od guvernérů

Čína ostře reagovala na obvinění amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ji ve svém čtvrtečním večerním projevu osočil z provedení největšího zneužití volebních dat v historii. Prezident prohlásil, že Peking získal 220 milionů citlivých spisů o amerických voličích a že se na základě neoficiálních zpravodajských informací snažil masově vyrábět nelegální hlasovací lístky. Čínské ministerstvo zahraničí tato tvrzení okamžitě odmítlo s tím, že nemají žádný faktický základ, a zopakovalo, že země striktně dodržuje zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států.

včera

Mečiar, Vladimír

Havel mi nabídl místo premiéra, pokud odstavím Klause, tvrdí Mečiar

Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar a někdejší český prezident a předseda vlády Václav Klaus se v rozhovoru pro agenturu SITA vrátili k rozdělení Československa. Podle Mečiara nebylo rozpadu společného státu možné zabránit, neboť debaty o fungování federace se bezvýsledně vlekly již od roku 1990. V době jejich nástupu k moci byla federace v podstatě rozložená a tehdejší politické elity na narovnání vzájemných vztahů rezignovaly. Rozhodování o dalším osudu země tak zůstalo na bedrech nových reprezentací, které musely narůstající krizi rázně vyřešit.

včera

včera

Barrandovský most

U Barrandovského mostu se zřítila betonová plastika

Policisté se od dnešního rána zabývají incidentem v bezprostředním okolí Barrandovského mostu v Praze. Částečně se tam totiž zřítila betonová plastika. Událost se obešla bez zranění, ačkoliv sutiny spadly na vozovku a přilehlou cyklostezku. 

včera

Prezident Trump

Proč Trump označuje volební systém za katastrofální? Nesmířil se s prohrou a chystá se na další drtivou porážku

Americký prezident Donald Trump ve svém televizním projevu prohlásil, že jeho záměrem není oslabit důvěru ve volební proces, vzápětí však udělal vše pro to, aby Američany přesvědčil, že hlasování v zemi je zmanipulované. Během svého sedmadvacetiminutového vystoupení přirovnal Spojené státy k zemím třetího světa a volební systém označil za katastrofálně zranitelný. Podle kritiků a demokratických představitelů však tato rétorika neslouží k nápravě systému, ale k přípravě argumentů před nadcházejícími kongresovými volbami, v nichž republikánům hrozí ztráta většiny.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Bílý dům zveřejnil dokumenty, které měly potvrdit Trumpova slova o Číně. Nepotvrzují vůbec nic

Americký prezident Donald Trump během svého projevu z Bílého domu předestřel pět zásadních bodů, kterými se snažil doložit nefunkčnost celého aparátu. Tvrdil například, že Čína získala osobní údaje o stovkách milionů amerických voličů a že se aktivně snažila poškodit jeho politickou pozici. Dále varoval před zranitelností sčítacích přístrojů a registrací obrovského množství neoprávněných osob či zemřelých. Všechny tyto domnělé podvody pak měla před hlavou státu záměrně tajit samotná zpravodajská komunita.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Americká armáda podnikla již šestou noc po sobě vlnu úderů proti Íránu

Americká armáda podnikla již šestou noc po sobě vlnu úderů proti Íránu v rámci pokračujícího boje o kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem. Podle prohlášení amerického ústředního velitelství Centcom je cílem těchto operací oslabení íránských vojenských kapacit. Souběžně s leteckými údery americké síly v rámci námořní blokády íránských přístavů obsadily jedno z plavidel a odklonily tři komerční lodě, které se pokusily blokádu prorazit.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Američané Trumpově teorii o ukradených volbách nevěří. Jeho projev byl plný dávno vyvrácených tvrzení

Televizní projev Donalda Trumpa nepřinesl zásadní nová fakta, mohl by se však stát klíčovým momentem, který naznačuje jeho strategii pro nadcházející kongresové volby. Prezident se v něm zaměřil na údajné hrozby v americkém volebním systému, což kritici vnímají jako přípravu půdy pro případné zpochybnění budoucích volebních výsledků v případě neúspěchu jeho strany.

včera

včera

Dva mrtví po útoku na ubytovně. Pachatelem má být sanitář z IKEM, případ řeší GIBS

Pražští policisté ve čtvrtek večer zasahovali na jedné z ubytoven, kde došlo k útoku. Jeden z napadených zemřel, další utrpěl zranění. Po smrti je také útočník, jehož zneškodnili zasahující policisté. Případem se tak zabývá i policejní inspekce. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy