Štrasburk/Brusel - Evropská komise chce v příštím dlouhodobém rozpočtu EU pro roky 2021 až 2020 až ztrojnásobit prostředky vynakládané na správu hranic a řešení migrační problematiky. Když dnes s návrhy EK novináře seznamoval unijní komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, prohlásil, že EU a její členské země si nemohou "politicky ani finančně" dovolit opakování roku 2015, kdy nedávná migrační krize v EU vrcholila.
Na nejrůznější kroky související s vnější hranicí má být podle jejího dnešního návrhu určeno 21,3 miliardy eur (přes 546 miliard Kč). Dalších 9,3 miliardy eur (asi 238,5 miliardy Kč) má být podle komise určeno pro nový Fond pro integrovanou správu hranic.
Komise například chce o polovinu zvýšit peníze na řešení migrace v rámci Azylového a migračního fondu (AMF) na 10,4 miliardy eur (skoro 267 miliard Kč). Z něj se financuje jak navracení neúspěšných žadatelů o azyl a boj s nelegální migrací, tak také podpora národních azylových systémů a programy pomáhající s integrací.
Avramopulos připomněl, že ve srovnání s nynějším víceletým finančním rámcem, který se projednával ještě před začátkem migrační krize, jsou nyní prostředky na migraci a řízení dění na hranici téměř trojnásobné. Pro dobu po roce 2020 totiž komise navrhuje na ochranu a řízení dění na vnější unijní hranici a na migrační a azylovou politiku vyčlenit více než 34,9 miliard eur (asi 895 miliard Kč). Ve stávajícím sedmiletém finančním období to je jen 13 miliard eur (asi 333 miliard Kč).
Podle komise je pro zajištění vnitřní bezpečnosti, volného pohybu osob uvnitř EU a k řízení migrace účinná ochrana vnějších hranic zásadní. Posílena na 10.000 osob by proto měla být unijní společná pobřežní a pohraniční stráž - do unijních agentur bude mimo rámec fondu pro správu hranice směřovat přes 12 miliard eur (přes 300 miliard Kč).
Celkem 4,8 miliardy eur (přes 12,3 miliardy Kč) se vyčlení na dlouhodobé financování opatření států při správě hranic a ve vízové politice.
Každá země dostane pevnou částku pět milionů eur, zbývající finance se rozdělí podle pracovní zátěže, tlaku a stupně ohrožení na vnějších pozemních hranicích (30 procent), vnějších námořních hranicích (35 procent), letištích (20 procent) a na konzulárních úřadech (15 procent).
Dalších 3,2 miliardy eur (asi 8,2 miliardy Kč) půjde na cílenou podporu zemí, na unijní projekty a řešení naléhavých potřeb. Další peníze jsou určeny pro vybavení jako jsou skenery, systémy detekce poznávacích značek či cvičení psi.
Z migračního fondu AMF má 6,3 miliardy eur (přes 16 miliard Kč) mířit do dlouhodobého financování podporující řízení migrace v členských státech podle jejich potřeb. Každá země opět obdrží pevnou částku pět milionů eur, zbývající peníze se rozdělí na základě vyhodnoceného tlaku, kterému země čelí, a ve stanoveném poměru mezi oblasti azylu (30 procent), legální migrace a integrace (30 procent) a boje proti nelegální migraci a navracení (40 procent).
Dalších 4,2 miliardy eur (přes 10 miliard Kč) má být vyhrazeno na cílenou podporu členských států, projekty se skutečnou přidanou hodnotou pro EU, jako je přesídlování, nebo pro reakci na naléhavé potřeby a mimořádnou finanční pomoc zemím tam, kde ji právě potřebují.
Související
Babiš: Návrhy k novým zdrojům rozpočtu EU jsou pro Česko nepřijatelné
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Nádor, který měl v plicích papež Lev, je zhoubný, potvrdili lékaři. Rekonvalescence může trvat déle, než se čekalo
před 2 hodinami
Zelenskyj prohlásil, že se cítí zrazen Trumpem
před 2 hodinami
Bílý dům zareagoval na kritiku, postavil se za novou tiskovou mluvčí
Aktualizováno před 3 hodinami
Konec vysílače Liblice B. Nejvyšší stavba v Česku šla k zemi
před 3 hodinami
Desítky amerických generálů vyzvaly americkou vládu k okamžitému zrušení plánu na živé vysílání popravy
před 4 hodinami
Proč je Starlink pro Ukrajinu tak důležitý?
před 5 hodinami
V Černém moři hoří chemický tanker, možná jej zasáhly ruské drony
před 6 hodinami
Babiš: Návrhy k novým zdrojům rozpočtu EU jsou pro Česko nepřijatelné
před 6 hodinami
USA zvažují, že proti Íránu nasadí "matku všech bomb"
před 7 hodinami
Za omezením Starlinku na Ukrajině může stát Trumpova vláda, naznačil Musk
před 8 hodinami
Máme toho dost. Zelenskyj oznámil obnovení útoků na ruské rafinérie
před 9 hodinami
Úlevu nepřináší ani podzimní počasí. Meteorologové nemají dobré zprávy
včera
Poslední rozloučení s Jiřím Štěpničkou má termín. Bude v Národním divadle
včera
Za vraždu taxikářky v Šumperku má hrozit až výjimečný trest. Vyšetřování je u konce
včera
Manchesteru City hrozí pád až do čtvrté ligy. Porušil finanční pravidla ve 114 bodech
včera
Ženíšek navrhuje vznik nového Spolu. Exministr předložil argumenty
včera
Vary, Litomyšl, Zlín. Klempíř chce nové smlouvy s velkými akcemi
včera
ANO by vyhrálo volby navzdory poklesu obliby u občanů. STAN utíká ODS
včera
Měsíční předpověď počasí. Meteorologové řekli, co modely odhadují pro Česko
včera
Rusko se podle rozvědky pokusí zlikvidovat šéfy evropských zbrojovek, píše FT
Evropské zpravodajské služby varovaly vedoucí představitele zbrojních společností napříč kontinentem před stupňujícími se pokusy Ruska o jejich fyzickou likvidaci. Podle zjištění listu Financial Times nařídil Kreml výrazné rozšíření sabotážních a hybridních operací s cílem zastrašit partnery Ukrajiny. Tyto cílené útoky na civilní osoby a manažery v obranném sektoru představují novou a velmi znepokojivou hrozbu pro celou bezpečnostní architekturu.
Zdroj: Libor Novák