Konec internetu začíná. EU schválila zákon, který zasáhne všechny uživatele

Dnešní rozhodnutí výboru je podle parlamentního zpravodaje návrhu Axela Vosse z Německa krokem kupředu ve snaze upravit pravidla autorské ochrany v EU tak, aby lépe odpovídala "realitě a obchodním modelům 21. století".

Předseda výboru Pavel Svoboda ČTK řekl, že pokud bude návrh definitivně přijat, měli by vydavatelé mít možnost rozhodovat o užití celého novinářského díla. "Založí se tím právo. Zda jej uplatní či ne, to bude jejich věc," uvedl Svoboda. Připomněl, že v Německu už na národní úrovni například velké vydavatelské domy poskytly Google licence zadarmo.

Návrh, který Evropská komise předložila už v roce 2016, dává vydavatelům ochranu jejich děl podobnou té, jakou mají na internetu hudebníci nebo filmaři. Europarlament jako celek by měl nyní svou pozici k novince schválit už v červenci, pak začnou vyjednávání s členskými státy o její konečné podobě. "Tam můžeme očekávat ještě námitky a snahu o zpochybnění mandátu," míní Svoboda.

Výbor dnes těsnou většinou potvrdil klíčový článek návrhu, podle kterého mají mít vydavatelé nárok na spravedlivý podíl za užití jimi vlastněného obsahu na internetu. Dosud totiž většina příjmů ze související reklamy putuje k technologickým firmám, jako je právě Google, Facebook či Twitter.

Za podobný výsledek lobbovali už před jednáním vydavatelé a jejich svazy. Europoslancům poslali otevřený dopis také čeští vydavatelé. Napsali v něm, že technologické společnosti stávající prostředí zneužívají a prakticky se z nich staly moderní mediální domy, které jsou pro tradiční vydavatele agresivní konkurencí. "Žijí z obsahu, za který nezaplatí," upozornili europoslance.

Zpravodaj návrhu Voss s tímto pohledem souhlasil. "V sázce je přežití žurnalistiky a ochrana kvality novinářské práce. Divoký web, kde velké platformy nerespektují autorská práva vydavatelů, může znamenat konec tisíců novinářských pracovních míst," poznamenal Voss.

Naopak německá europoslankyně za Piráty Julia Reda se stavěla proti přijetí novinek, na poslední chvíli dnes například žádala hlasování odložit. Podle jejího názoru může takové licencování krátkých částí zpravodajských obsahů "ohrozit svobodné šíření informací, které je zásadní částí demokracie". Už neexistující novinářská místa ani příjmy z reklamy podle ní reforma autorského práva nikomu nevrátí.

Na platformy, jako je YouTube či české Ulozto, míří druhá významná část navržených změn. Firmy totiž začnou být odpovědné za to, že jejich uživatelé nahrají obsah chráněný autorským právem. "Není možné, aby se schovávali za tvrzení, že obsah nahrávají uživatelé, když je to platforma, která vydělává," uvedl Voss.

Svůj nesouhlas s takovým řešením ale dalo europoslancům najevo nejméně 33.000 lidí, kteří se na ně obrátili prostřednictvím e-mailové kampaně organizované evropským svazem pro občanské svobody Liberties. Podle Evy Simonové z Liberties v tomto případě narazí unijní legislativa na chartu základních práv, neboť narušuje oblasti jako je svoboda projevu, právo na informace a právo na ochranu osobních údajů.