Macronovi se nedaří. Je pomalejší, než se čekalo

"Řeč ze Sorbonny byla vytyčením dlouhodobého cíle, popisovala, kam by se Macron chtěl dostat. Pravdou ale je, že v době, kdy na Sorbonně mluvil, chtěl věcmi pohnout rychle, bezprostředně po volbách v Německu," připomněl odborník.

Německé parlamentní volby a následné komplikované vyjednávání o složení vlády ale akceschopnost Berlína výrazně omezily a Paříž nyní kancléřku Angelu Merkelovou vnímá v evropských otázkách zřejmě buď jako slabší či bez většího zájmu.

Podle Rapnouila je pro Merkelovou nyní zjevně složitější dál posunovat kupředu věci jako je prohlubování eurozóny. "Ale i kdyby už tu byla francouzsko-německá dohoda, je v EU mnoho dalších, kteří mají obavy z konkrétních detailů toho, co Macron navrhoval - a zdaleka nejde jen o populisty," dodal s poukazem na chladné přijetí francouzských návrhů k reformě eurozóny ze strany Nizozemska či severských členů unie.

Elysejský palác už zveřejnil své hodnocení toho, co se za rok od Macronova vystoupení podařilo v EU posunout. Francouzsko-německá dohoda z léta o budoucím vzniku rozpočtu pro eurozónu je označována jako "historická". Jako klíčový je pro další změny podoby měnové unie zmiňován blížící se prosincový summit EU. Macron ale loni na Sorbonně navrhl také například vznik funkce unijního ministra financí, s touto představou však narazil a nynější dokument ji vůbec nezmiňuje.

Macron a jeho administrativa bude před blížícími se volbami do europarlamentu příští květen zdůrazňovat své úspěchy při prosazování Evropy, "která chrání", míní Rapnouil. V soupisu, který nyní nabídl prezidentský palác, je uvedena už delší dobu domlouvaná evropská obranná spolupráce či Macronův plán na evropskou intervenční iniciativu. V boji s migrací dokument připomíná nedávný záměr Evropské komise výrazně posílit pravomoci i personál unijní pobřežní a pohraniční stráže, který ale ještě není definitivně schválený.

Podle šéfa pařížské pobočky ECFR je tak Macron ve složité situaci, protože prvním krokem k Evropě, která skutečně své občany chrání, je "Evropa, která reálně dokáže věci zařídit" a ještě o tom přesvědčit občany. "Ve hře je skutečně hodně. Ve Francii je hodně lidí zvědavých, jestli se mu eurovolby 19. května podaří vyhrát," poznamenal Rapnouil.

Český velvyslanec ve Francii Petr Drulák míní, že v jádru Macronových reformních snah je francouzský technokratický přístup. "Vnímá disfunkčnosti, které jsou v eurozóně. Všude, kam se podíváte, lze najít slabá místa, a jeho cíl je tyto věci napravit," myslí si diplomat. S podobným přístupem reformátora podle něj Macron ostatně vstoupil i do francouzské nejvyšší politiky a doma prosadil změny, ačkoli mnozí nečekali, že uspěje. "Na evropské úrovni to je mnohem těžší. Jeho pozice tam samozřejmě není taková jako doma, musí hledat partnery. Je proto zřejmé, že z něčeho musel slevit," poznamenal velvyslanec.