Polské úřady dnes potvrdily udělení azylu norské občance a její dvouleté dceři, která utekla do Polska z obavy, že by jí již druhé dítě mohl odebrat norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých. Oznámení následovalo dva dny poté, co se Norsko rozhodlo vyhostit polského konzula v Oslo, který proslul ostrými spory se sociální službou Barnevernet o děti odebírané polským rodičům. Varšava zareagovala recipročně a vyhostila norskou konzulku.
"Úřad pro záležitosti cizinců oficiálně přiznal azyl Norce Silji Garmové," napsal server Polska wirtualna. "Úřad uznal, že rodinu ohrožuje porušování lidských práv v Norsku a že je v zájmu republiky udělit jí ochranu," napsal na twitteru Jerzy Kwaśniewski z nevládní organizace, která Norce pomáhala. "Zásada ochrany rodiny jako ústavní zásada je podstatným prvkem státní politiky, jak domácí, tak zahraničí," dodal náměstek ministra zahraničí Szymon Szynkowski.
Norka Silje Garmová, které úřady odebraly dvanáctiletou dceru na základě udání jejího otce, požádala o udělení azylu v Polsku v srpnu 2017. Ve vlasti jí hrozilo, že jí státní úředníci odeberou i mladší dceru Eiru, a to prý na základě udání, že zneužívá léky proti bolesti a vede "chaotický způsob života". Pod petici na podporu udělení azylu Norce se podepsaly tisíce Poláků.
Proti udělení azylu se dvakrát, loni v lednu a v červenci, postavilo polské ministerstvo zahraničí. Argumentovalo, že právní situace žadatelky se mezitím změnila, protože její případ úřady v Norsku uzavřely a stáhly obvinění. Norka ale podala žádost o udělení azylu znovu. Ministerstvo tak změnilo názor a v prosinci vyjádřilo s udělením azylu souhlas, a tak procedura mohla dospět do konce.
V České republice si Barnevernet získal značnou mediální pozornost odebráním sourozenců Michalákových jejich rodičům kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. Děti nyní vyrůstají u pěstounů. Jejich matka se po několika letech obrátila se stížností na Norsko k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Související
Barnevernet prohrál další soud ve Štrasburku. Rodič bojovali o dceru tři roky
Barnevernet prohrál soud ve Štrasburku, verdikt je šancí i pro Michalákovou
Barnevernet , Polsko , norsko
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 1 hodinou
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 2 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 3 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 4 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 6 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
včera
Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej
včera
Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?
Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.
Zdroj: Libor Novák