Barnevernet prohrál soud ve Štrasburku, verdikt je šancí i pro Michalákovou

Evropský soud pro lidská práva dnes rozhodl ve prospěch Norky, které norská sociální služba Barnevernet krátce po porodu odebrala syna, jenž byl později proti její vůli adoptován. Podle soudu Norsko tímto krokem porušilo práva matky i jejího dítěte. Verdikt může podle expertů ovlivnit také další kauzy vedené proti Norsku a praktikám Barnevernu. Kvůli odebrání dvou svých synů v Norsku se na štrasburský soud se stížností obrátila již dříve také Češka Eva Michaláková.

"Soud zjistil, že hlavním důvodem pro rozhodnutí úřadů byla neschopnost matky řádně se postarat o syna s ohledem na jeho zvláštní potřeby a zranitelnost. Toto odůvodnění však bylo založeno na omezených důkazech," konstatoval štrasburský soud.

"Norské úřady se nesnažily uplatnit rovnováhu mezi zájmy dítěte a jeho biologické rodiny a nebraly ani ohledy na vývoj v rodinném životě matky, především pak na fakt, že se později vdala a porodila druhé dítě", o které se nyní stará, uvedl dále soud.

Video: delivery of the judgment Strand Lobben and Others v. Norway https://t.co/ismJTumB9f #ECHR #CEDH pic.twitter.com/AeN4Kojt1i

— ECHR Press (@ECHR_Press) September 10, 2019

Norská sociální služba Barnevernet je dlouhodobě kritizována některými rodiči a experty, podle nichž zachází ve své snaze ochránit děti příliš daleko a často odebírá rodičům jejich biologické potomky a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění.

Norce Trude Strandové Lobbenové odebraly norské úřady syna krátce po narození v roce 2008. Podle expertky z univerzity v norském Bergenu Marit Skivenesové norská matka předtím žádala v pozdním, šestém měsíci těhotenství o potrat, v září 2008 pak dítě přivedla na svět. Neměla ale kde bydlet, tak souhlasila s ubytováním v domově pro matky s dětmi. Podle pečovatelek se Strandová Lobbenová o dítě nedokázala náležitě starat a mimo jiné jí muselo být opakovaně připomínáno, že ho má krmit.

Když žena azylový dům po měsíci opustila, úřady rozhodly o odebrání dítěte a později ho předaly do péče pěstounské rodiny. V roce 2012 pěstounská rodina dostala svolení chlapce adoptovat. Matka proti tomuto rozhodnutí protestovala u norských soudů, a když neuspěla, obrátila se na Evropský soud pro lidská práva. Případ známý jako "Strandová Lobbenová a další versus Norsko" se nakonec dostal před velký senát štrasburského soudu, který dal dnes matce za pravdu.

Advokát norské vlády Fredrik Sejersted v rozhovoru s norským listem Aftenposten nicméně upozornil, že Evropský soud pro lidská práva zmíněným verdiktem nezrušil předchozí rozhodnutí norských soudů o adopci syna Strandové Lobbenové pěstounskou rodinou ani nenařídil, že by mělo být dítě své biologické matce vráceno.

V roce 2011 rozhodla norská sociální služba také o odebrání synů Denise a Davida českým rodičům Michalákovým kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Děti nyní vyrůstají u pěstounů. Později norské úřady zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla a obrátila se proto se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.

"Rozhodnutí štrasburského soudu vítáme. Dává naději dalším rodinám, které se u Evropského soudu pro lidská práva dovolávají spravedlnosti proti brutálním metodám norských úřadů - ve Štrasburku nyní leží asi 20 dalších žalob na Barnevern," uvedl po dnešním rozhodnutí štrasburského soudu v tiskové zprávě zaslané ČTK právník Pavel Hasenkopf z Petičního výboru na pomoc rodině Michalákových.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk Barnevernet Eva Michaláková (matka českých dětí v Norsku) norsko lidská práva děti

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 1 hodinou

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 16 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám

Muž podezřelý ze spáchání pátečního útoku na vánočních trzích v Magdeburgu je aktivistou s kritickým pohledem na Islám a podporovatelem Alternativy pro Německo. Informují o tom německá média na základě jeho příspěvků na sociálních sítích, upozornila Deutsche Welle. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy