Evropský soud pro lidská práva dnes rozhodl ve prospěch Norky, které norská sociální služba Barnevernet krátce po porodu odebrala syna, jenž byl později proti její vůli adoptován. Podle soudu Norsko tímto krokem porušilo práva matky i jejího dítěte. Verdikt může podle expertů ovlivnit také další kauzy vedené proti Norsku a praktikám Barnevernu. Kvůli odebrání dvou svých synů v Norsku se na štrasburský soud se stížností obrátila již dříve také Češka Eva Michaláková.
"Soud zjistil, že hlavním důvodem pro rozhodnutí úřadů byla neschopnost matky řádně se postarat o syna s ohledem na jeho zvláštní potřeby a zranitelnost. Toto odůvodnění však bylo založeno na omezených důkazech," konstatoval štrasburský soud.
"Norské úřady se nesnažily uplatnit rovnováhu mezi zájmy dítěte a jeho biologické rodiny a nebraly ani ohledy na vývoj v rodinném životě matky, především pak na fakt, že se později vdala a porodila druhé dítě", o které se nyní stará, uvedl dále soud.
Video: delivery of the judgment Strand Lobben and Others v. Norway https://t.co/ismJTumB9f #ECHR #CEDH pic.twitter.com/AeN4Kojt1i
— ECHR Press (@ECHR_Press) September 10, 2019
Norská sociální služba Barnevernet je dlouhodobě kritizována některými rodiči a experty, podle nichž zachází ve své snaze ochránit děti příliš daleko a často odebírá rodičům jejich biologické potomky a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění.
Norce Trude Strandové Lobbenové odebraly norské úřady syna krátce po narození v roce 2008. Podle expertky z univerzity v norském Bergenu Marit Skivenesové norská matka předtím žádala v pozdním, šestém měsíci těhotenství o potrat, v září 2008 pak dítě přivedla na svět. Neměla ale kde bydlet, tak souhlasila s ubytováním v domově pro matky s dětmi. Podle pečovatelek se Strandová Lobbenová o dítě nedokázala náležitě starat a mimo jiné jí muselo být opakovaně připomínáno, že ho má krmit.
Když žena azylový dům po měsíci opustila, úřady rozhodly o odebrání dítěte a později ho předaly do péče pěstounské rodiny. V roce 2012 pěstounská rodina dostala svolení chlapce adoptovat. Matka proti tomuto rozhodnutí protestovala u norských soudů, a když neuspěla, obrátila se na Evropský soud pro lidská práva. Případ známý jako "Strandová Lobbenová a další versus Norsko" se nakonec dostal před velký senát štrasburského soudu, který dal dnes matce za pravdu.
Advokát norské vlády Fredrik Sejersted v rozhovoru s norským listem Aftenposten nicméně upozornil, že Evropský soud pro lidská práva zmíněným verdiktem nezrušil předchozí rozhodnutí norských soudů o adopci syna Strandové Lobbenové pěstounskou rodinou ani nenařídil, že by mělo být dítě své biologické matce vráceno.
V roce 2011 rozhodla norská sociální služba také o odebrání synů Denise a Davida českým rodičům Michalákovým kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Děti nyní vyrůstají u pěstounů. Později norské úřady zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla a obrátila se proto se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.
"Rozhodnutí štrasburského soudu vítáme. Dává naději dalším rodinám, které se u Evropského soudu pro lidská práva dovolávají spravedlnosti proti brutálním metodám norských úřadů - ve Štrasburku nyní leží asi 20 dalších žalob na Barnevern," uvedl po dnešním rozhodnutí štrasburského soudu v tiskové zprávě zaslané ČTK právník Pavel Hasenkopf z Petičního výboru na pomoc rodině Michalákových.
Související
75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková
Caster Semenyaová nesměla závodit kvůli testosteronu. U soudu pro lidská práva uspěla
Soud pro lidská práva Štrasburk , Barnevernet , Eva Michaláková (matka českých dětí v Norsku) , norsko , lidská práva , děti
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Pobřeží Řecka zasáhlo silné zemětřesení
před 48 minutami
Neopodstatněná vulgarita nemá smysl, v improvizaci ale na diváka funguje, říká herec Bořek Čermák
před 1 hodinou
Nasazením jednotek na Ukrajině by se státy NATO nestaly účastníky války s Ruskem, tvrdí experti
před 2 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 3 hodinami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 4 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 5 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
Téměř třetina obyvatel Německa má obavy z přechodu na letní čas a vnímá to jako hrozbu pro své zdraví, uvádí průzkum německého institutu Forsa. Téměř každý pátý zaměstnaný uvádí, že se v důsledku časové změny zpozdí do práce.
Zdroj: Libor Novák