Volby v Dánsku vyhráli opoziční sociální demokraté, premiér Rasmussen rezignuje

Ačkoliv dosáhla lepších než očekávaných výsledků, skončila Rasmussenova středopravicová Liberální strana Venstre až druhá, když získala přízeň 23,4 procenta dánských voličů. Dnes Rasmussen při asi dvacetiminutové návštěvě v královském paláci předložil panovnici demisi.

"Informoval jsem královnu a korunního prince o výsledku středečních parlamentních voleb, ze kterého vyplývá, že moje vláda nezískala většinu," řekl Rasmussen na dnešní tiskové konferenci novinářům v paláci Amalienborg. Předpověděl také, že královna pravděpodobně pověří sestavením nového kabinetu vůdkyni Sociálnědemokratické strany Mette Frederiksenovou, která se ve svých 41 letech může stát nejmladším dánským premiérem.

Jeg har stemt Venstre. Og vi har også brug for DIN stemme!God valgdag. Stem Venstre???? #FV19 #dkpol pic.twitter.com/N4r3JrN7nI

Velké volební ztráty zaznamenala protiimigrační Dánská lidová strana, která Rasmussenovu menšinovou vládu podporovala. Po slabém výsledku v nedávných volbách do Evropského parlamentu jí nyní svůj hlas odevzdalo pouze 8,7 procenta voličů, což je obrovský pokles oproti volbám v roce 2015, v nichž strana získala přes 21 procent.

Sociální demokraté budou mít s dalšími čtyřmi středolevými politickými uskupeními těsnou většinu 91 křesel ve 179 členném parlamentu. Premiérův liberálně-pravicový blok získal mandátů 75. Volební účast byla vysoká, činila 84,5 procenta.

"Je to historicky velké vítězství," prohlásila po zveřejnění výsledků pravděpodobná příští premiérka Frederiksenová. Podle agentury DPA se nejspíše nyní pokusí vytvořit menšinovou vládu, jež se bude opírat o podporu levicových stran, s nimiž se sociální demokraté shodují na většině témat. V otázce migrace, kde jednačtyřicetiletá Frederiksenová zastává přísnější postoje, bude vláda pravděpodobně hledat podporu i na pravici.

Předvolební kampani dominovala témata migrace, sociálního zabezpečení a klimatických změn. Sociální demokraté si přízeň lidí získali sliby zvýšit sociální výdaje a omezit přistěhovalectví s cílem ochránit sociální systém a integrovat ty migranty, kteří do Dánska přišli v minulých letech.

Dánsko v roce 2015 patřilo s 21.000 žadateli o azyl k zemím, kam přišlo nejvíce uprchlíků v přepočtu na obyvatele. V důsledku zpřísnění dánských přistěhovaleckých zákonů počet žadatelů o azyl v zemi od té doby výrazně klesl a v roce 2017 dosáhl pouhých 3500.

Předchozí vlády rovněž v reakci na stárnutí populace prosadily nepopulární opatření v podobě postupného zvýšení důchodového věku ze stávajících 65 na celosvětově rekordních 73 let a zkrátily dobu vyplácení podpory v nezaměstnanosti ze čtyř na dva roky. Sociálnědemokratická strana slibuje, že tento trend zastaví. Lidem, kteří pracovali více než 40 let, chce například umožnit dřívější odchod do důchodu.