Seehofer chce uspořádat sudetský sjezd v Česku

Seehofer v projevu ocenil dnešní přítomnost bývalého českého ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), který v roce 2016 jako první člen české vlády vystoupil s projevem na sudetoněmeckém setkání. Účast Hermana, kterého označil za věrného přítele sudetských Němců, a dalších českých zástupců považuje Seehofer za cestu k narovnání vztahů mezi sudetskými Němci a Čechy, za vrchol takového snažení ale považuje uspořádání sjezdu v Česku.

"Dosáhli jsme mnohého. Ale historie sudetských Němců bude vyvážená tehdy, až sudetoněmecký sněm oslavíme v Česku," řekl Seehofer, za což se mu dostalo hlasitého potlesku. Myšlenku uspořádání takového sjezdu považuje za velikou.

Českou účast na třídenním sjezdu, který v Řezně začal v pátek, dnes ocenil i Posselt. Připomněl, že z bývalých členů české vlády jsou zde také někdejší vicepremiér a současný poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který měl na sudetském sněmu projev v roce 2017, a bývalá ministryně sociálních věcí Michaela Marksová Tominová.

Ministr Seehofer dále prohlásil, že Německo se dnes těší silné a stabilní demokracii, proto je důležité netolerovat jakékoli formy antisemitismu a nacionalismu. Zdůraznil také, že Bavorsko a celé Německo zastává cestu tolerance k odlišným kulturám i náboženstvím, ale že základy jsou křesťanské a křesťanské zůstanou.

Dopolední blok projevů zahájil Steffen Hörtler, který je předákem bavorské části Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL). Na úvod prohlásil, že se sudetští Němci schází třicet let poté, co v Evropě triumfovala demokracie. Připomněl rovněž památku těch, kteří za svobodu pro ostatní položili své životy. K mottu sjezdu, kterým je letos Ano vlasti v srdci Evropy, Hörtler poznamenal, že kulturní prostor Čech, Moravy a Slezska je pro sudetské Němce srdeční záležitostí. Dodal, že vzájemné vztahy s Českem proto stojí na společném základu.

Řezenská starostka Gertrud Maltzová-Schwarzfischerová, jejíž město sudetský sjezd hostí vůbec poprvé, o vlasti řekla, že to není jen místo, kde se člověk narodí, ale ke kterému je také vázán osobními pocity. "Ztratili jste mnoho, ale mnozí jste spojili životy s Bavorskem a přímo s Řeznem," uvedla k osudu vysídlenců.

Bavorsko, kde podle Posselta má třetina obyvatel sudetoněmecké kořeny, oficiálně po druhé světové válce převzalo nad sudetskými Němci záštitu. Sudetští Němci jsou také považováni za takzvaný čtvrtý bavorský kmen po starých Bavorech, Švábech a Francích.

Bavorská zemská ministryně sociálních věcí Kerstin Schreyerová, jejíž resort má záležitosti vysídlenců na starosti, řekla, že tradiční sudetské sjezdy jsou neoddělitelnou částí Bavorska jako sudetští Němci sami. "Chci, abyste věděli, že zemská vláda stojí vždy na vaší straně," zdůraznila s tím, že Bavorsko si je své odpovědnosti vědomo.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15.000 až 30.000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.