Pravicový extremismus je hrozbou pro Německo, varuje Seehofer

Pravicový extremismus a antisemitismus jsou největší hrozbou pro bezpečnost Německa. Dnes to na tiskové konferenci při představení výroční zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, prohlásil ministr vnitra Horst Seehofer.

Uvedl také, že pravicoví radikálové se snaží zneužít pandemii nemoci covid-19 k získání podpory občanů nespokojených s karanténními opatřeními.

"Pravicovým extremistům se opakovaně dařilo demonstrovat společně s běžnými občany a radikálové příliš často dokázali protesty zneužít ve svůj prospěch," řekl Seehofer o demonstracích proti koronavirovým opatřením. Radikálové přitom podle ministra tvořili mezi demonstrujícími jen menšinu. "Obzvláště znepokojující je, že běžní demonstrující občané se často nedostatečně vymezovali vůči radikálům a jejich postojům," uvedl.

Také šéf BfV Thomas Haldenwang poukázal na to, že karanténa a vynucená uzávěra nijak činnost radikálů nenarušila, právě naopak. "Pro extremisty a teroristy uzávěra neplatí. Dál spřádají plány proti naší demokracii," řekl.

Počet členů krajně pravicové scény v Německu vypočítala kontrarozvědka na 33.300 lidí, což je o necelá čtyři procenta více než odhad zprávy BfV z roku 2019. K násilnostem je pak připraveno 13.300 pravicových extremistů.

BfV za loňský rok zaznamenal v Německu 22.357 trestných činů motivovaných pravicovým extremismem. Na 60 procent z nich se týkalo propagandy, násilných činů bylo 1023, což odpovídá 4,6 procenta. Pro srovnání, v roce 2019 bylo zaevidováno 21.290 krajně pravicových trestných činů, z nichž přímo s násilím bylo spojeno 925.

Kontrarozvědka uvádí, že v roce 2020 byl jediným dokonaným krajně pravicovým činem, jehož cílem bylo zabíjet, útok v hesenském městě Hanau. Zde pravicový radikál zastřelil devět lidí s migračními kořeny. O rok dříve byly takto dokonané činy dva.

Krajně levicová scéna je oproti té radikálně pravicové početnější, kontrarozvědka uvádí 35.400 členů, což je meziročně o 900 více. Násilí se pak nevyhýbá 9600 levicových radikálů. Levicovým extremismem motivovaných trestných činů kontrarozvědka v loňském roce zaznamenala 6632, ve výroční zprávě za rok 2019 jich bylo 6449. Z trestných činů za loňský rok se třetina týkala násilností.

Zhruba o 700 loni oproti roku 2019 vzrostl v Německu počet islámských radikálů, kterých je podle kontrarozvědky 28.715. Na 12.150 z nich se pak hlásí k salafistickému proudu, jehož cílem je očistit islám od prvků považovaných za cizorodé.

"Ohrožení islamistickým terorismem bylo v Německu v roce 2020 vysoké," uvádí zpráva BfV. Ta zároveň poznamenává, že v Německu dosud nedošlo k rozsáhlým a opakovaným útokům islámských teroristů, jako se to již stalo v zahraničí. "Jsou ale kdykoli možné," varuje kontrarozvědka.

Útoky, které v loňském roce souvisely s islámským radikalismem, vyšetřovatelé připisují jednotlivcům, a ne teroristickým uskupením. I tak mají takové činy pro teroristické organizace podle kontrarozvědky propagandistický přínos.

Související

Ilustrační fotografie

Německo prodlužuje o 14 dní hraniční kontroly s Českem

Německo ruší stálé kontroly na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko, naopak stálá ostraha hranic s Českou republikou je o dalších 14 dní prodloužena. Dnes to oznámil spolkový ministr vnitra Horst Seehofer. Za důvod prodloužení kontrol označil Seehofer vysokou míru nákazy koronavirem v Česku.

Více souvisejících

Horst Seehofer Německo

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 39 minutami

Akce s názvem „Ruce pryč od médií“ Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestovaly proti zestátnění ČT a ČRo

Pražské Staroměstské náměstí se v úterý v podvečer stalo dějištěm rozsáhlého protestu na obranu nezávislosti veřejnoprávních médií. Akci s názvem „Ruce pryč od médií“ svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na kontroverzní vládní návrh zákona, který by podle organizátorů znamenal faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Tisíce účastníků zaplnily prostor náměstí, aby vyjádřily svůj nesouhlas se snahami o politické ovládnutí těchto institucí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Trump se stal historicky nejméně populárním prezidentem USA

Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.

před 4 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka

Světová zdravotnická organizace (WHO) připustila, že na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, kde v uplynulých dnech zemřeli tři lidé, mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka. Virus se obvykle šíří prostřednictvím hlodavců, avšak v tomto specifickém případě se odborníci domnívají, že k infekci mohlo dojít mezi osobami v „mimořádně blízkém kontaktu“. WHO zároveň zdůraznila, že celkové riziko pro širší veřejnost zůstává nízké.

před 5 hodinami

Vladimir Putin a Robert Fico

V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska

Letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě se obejdou bez velkých jmen v řadách zahraničních hostů. V Evropské unii se nejvíce řeší účast slovenského premiéra Roberta Fica, který se má zároveň setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předseda slovenské vlády se ocitne i ve společnosti běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. 

před 6 hodinami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul

Osud keporkaka Timmyho, který se po týdnech strávených v mělkých vodách Baltského moře dočkal vytouženého vypuštění do Severního moře, zůstává nejasný a doprovázejí ho rostoucí obavy. Odborníci z Německého oceánografického muzea v úterý připustili, že zvíře s vysokou pravděpodobností nepřežilo. Tato zpráva vyvolala značné emoce u veřejnosti i vědecké komunity, která celou záchrannou misi od počátku bedlivě sledovala.

před 6 hodinami

Pete Hegseth

Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání

Navzdory opakovaným střetům v Hormuzském průlivu a rostoucímu napětí mezi Washingtonem a Teheránem trvají špičky amerického Pentagonu na tom, že příměří z 8. dubna stále platí. Americký ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine na tiskovém brífinku uvedli, že nynější íránské útoky zatím nedosáhly prahu, který by vyžadoval plné obnovení válečných operací.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce

Transatlantické obchodní vztahy procházejí další hlubokou krizí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od části přelomové dohody o clech, kterou uzavřel s lídry Evropské unie loni v létě ve Skotsku. Trump ostře zkritizoval Brusel za příliš pomalou ratifikaci ujednání a na sociální síti Truth Social oznámil, že zvýší cla na automobily a nákladní vozy dovážené z EU do Spojených států z nynějších 15 % na 25 %.

před 9 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit

Americké vojenské velitelství zahájilo v pondělí operaci Projekt Svoboda, jejímž cílem je zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí skrze strategický Hormuzský průliv. Admirál Bradley Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, zdůraznil, že se jedná o čistě defenzivní operaci. K vytvoření takzvaného „obranného deštníku“ nad touto oblastí využívá americká armáda široké spektrum prostředků, včetně válečných lodí, letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Moskva, Kreml

Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet

V ruské metropoli Moskvě a v druhém největším městě zemi, Petrohradu, došlo v úterý 5. května v ranních hodinách k rozsáhlým výpadkům mobilního internetu. Problémy zasáhly mnoho městských částí a potvrdili je nejen běžní uživatelé, ale i nezávislé zpravodajské kanály jako Astra či petrohradský server Fontanka. Výpadek se projevuje neschopností načíst webové stránky i v případech, kdy je signál sítě formálně dostupný.

před 11 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského

Předseda íránského parlamentu a hlavní vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf prohlásil, že v Hormuzském průlivu se začíná upevňovat nová rovnováha sil. Podle jeho vyjádření na sociální síti X je současný stav pro Spojené státy neudržitelný. Ghalibaf obvinil USA a jejich spojence, že porušováním příměří a zaváděním blokád ohrožují bezpečnost námořní dopravy a tranzit energií. Varoval také, že Írán se svými operacemi ještě ani pořádně nezačal.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 15 hodinami

včera

německá policie v akci

Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění

Německým Lipskem otřásla v pondělí odpoledne tragédie, která si vyžádala nejméně dva lidské životy a desítky zraněných. Do davu lidí v samotném centru města vjel vysokou rychlostí řidič v osobním automobilu typu SUV. Incident se odehrál v pěší zóně, která byla v té době plná nakupujících a návštěvníků kaváren užívajících si teplého jarního dne.

včera

Moskva je před oslavami Dne vítězství každou noc pod ukrajinským útokem

Ruské hlavní město se v pondělí v brzkých ranních hodinách stalo terčem útoku ukrajinského dronu, který zasáhl luxusní výškovou obytnou budovu v jihozápadní části Moskvy. Nálet, který si nevyžádal žádné oběti na životech, způsobil viditelné škody na fasádě a v interiérech bytů. Jde o třetí noc v řadě, kdy byla Moskva pod útokem, a to jen několik dní před oslavami Dne vítězství 9. května.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy