Pravicový extremismus a antisemitismus jsou největší hrozbou pro bezpečnost Německa. Dnes to na tiskové konferenci při představení výroční zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, prohlásil ministr vnitra Horst Seehofer.
Uvedl také, že pravicoví radikálové se snaží zneužít pandemii nemoci covid-19 k získání podpory občanů nespokojených s karanténními opatřeními.
"Pravicovým extremistům se opakovaně dařilo demonstrovat společně s běžnými občany a radikálové příliš často dokázali protesty zneužít ve svůj prospěch," řekl Seehofer o demonstracích proti koronavirovým opatřením. Radikálové přitom podle ministra tvořili mezi demonstrujícími jen menšinu. "Obzvláště znepokojující je, že běžní demonstrující občané se často nedostatečně vymezovali vůči radikálům a jejich postojům," uvedl.
Také šéf BfV Thomas Haldenwang poukázal na to, že karanténa a vynucená uzávěra nijak činnost radikálů nenarušila, právě naopak. "Pro extremisty a teroristy uzávěra neplatí. Dál spřádají plány proti naší demokracii," řekl.
Počet členů krajně pravicové scény v Německu vypočítala kontrarozvědka na 33.300 lidí, což je o necelá čtyři procenta více než odhad zprávy BfV z roku 2019. K násilnostem je pak připraveno 13.300 pravicových extremistů.
BfV za loňský rok zaznamenal v Německu 22.357 trestných činů motivovaných pravicovým extremismem. Na 60 procent z nich se týkalo propagandy, násilných činů bylo 1023, což odpovídá 4,6 procenta. Pro srovnání, v roce 2019 bylo zaevidováno 21.290 krajně pravicových trestných činů, z nichž přímo s násilím bylo spojeno 925.
Kontrarozvědka uvádí, že v roce 2020 byl jediným dokonaným krajně pravicovým činem, jehož cílem bylo zabíjet, útok v hesenském městě Hanau. Zde pravicový radikál zastřelil devět lidí s migračními kořeny. O rok dříve byly takto dokonané činy dva.
Krajně levicová scéna je oproti té radikálně pravicové početnější, kontrarozvědka uvádí 35.400 členů, což je meziročně o 900 více. Násilí se pak nevyhýbá 9600 levicových radikálů. Levicovým extremismem motivovaných trestných činů kontrarozvědka v loňském roce zaznamenala 6632, ve výroční zprávě za rok 2019 jich bylo 6449. Z trestných činů za loňský rok se třetina týkala násilností.
Zhruba o 700 loni oproti roku 2019 vzrostl v Německu počet islámských radikálů, kterých je podle kontrarozvědky 28.715. Na 12.150 z nich se pak hlásí k salafistickému proudu, jehož cílem je očistit islám od prvků považovaných za cizorodé.
"Ohrožení islamistickým terorismem bylo v Německu v roce 2020 vysoké," uvádí zpráva BfV. Ta zároveň poznamenává, že v Německu dosud nedošlo k rozsáhlým a opakovaným útokům islámských teroristů, jako se to již stalo v zahraničí. "Jsou ale kdykoli možné," varuje kontrarozvědka.
Útoky, které v loňském roce souvisely s islámským radikalismem, vyšetřovatelé připisují jednotlivcům, a ne teroristickým uskupením. I tak mají takové činy pro teroristické organizace podle kontrarozvědky propagandistický přínos.
Související
Seehofer chce kvůli přílivu migrantů z Běloruska společné hlídky s Poláky
Německo prodlužuje o 14 dní hraniční kontroly s Českem
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
před 1 hodinou
Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry
před 2 hodinami
Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů
před 3 hodinami
Jarní počasí se v dubnu vrátí, naznačuje výhled. Bude až 16 stupňů
před 3 hodinami
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
před 4 hodinami
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
před 5 hodinami
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
před 6 hodinami
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
před 7 hodinami
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
před 8 hodinami
Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance
před 9 hodinami
Jeho díla chrání vlády i ničí skartovačky. Legendární umělec Banksy byl po 25 letech odmaskován
před 9 hodinami
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 10 hodinami
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 11 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 12 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 13 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 14 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
včera
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
Americký prezident Donald Trump vystoupil s prohlášením, které zásadním způsobem mění pohled na aktuální blízkovýchodní krizi. Podle jeho slov Spojené státy navázaly přímý a intenzivní kontakt s vysoce postaveným představitelem íránského režimu. Hlavním motivem těchto rozhovorů je nalezení cesty k okamžitému ukončení válečného konfliktu, přičemž obě strany údajně projevují silnou vůli k dosažení shody.
Zdroj: Libor Novák