Pravicový extremismus a antisemitismus jsou největší hrozbou pro bezpečnost Německa. Dnes to na tiskové konferenci při představení výroční zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, prohlásil ministr vnitra Horst Seehofer.
Uvedl také, že pravicoví radikálové se snaží zneužít pandemii nemoci covid-19 k získání podpory občanů nespokojených s karanténními opatřeními.
"Pravicovým extremistům se opakovaně dařilo demonstrovat společně s běžnými občany a radikálové příliš často dokázali protesty zneužít ve svůj prospěch," řekl Seehofer o demonstracích proti koronavirovým opatřením. Radikálové přitom podle ministra tvořili mezi demonstrujícími jen menšinu. "Obzvláště znepokojující je, že běžní demonstrující občané se často nedostatečně vymezovali vůči radikálům a jejich postojům," uvedl.
Také šéf BfV Thomas Haldenwang poukázal na to, že karanténa a vynucená uzávěra nijak činnost radikálů nenarušila, právě naopak. "Pro extremisty a teroristy uzávěra neplatí. Dál spřádají plány proti naší demokracii," řekl.
Počet členů krajně pravicové scény v Německu vypočítala kontrarozvědka na 33.300 lidí, což je o necelá čtyři procenta více než odhad zprávy BfV z roku 2019. K násilnostem je pak připraveno 13.300 pravicových extremistů.
BfV za loňský rok zaznamenal v Německu 22.357 trestných činů motivovaných pravicovým extremismem. Na 60 procent z nich se týkalo propagandy, násilných činů bylo 1023, což odpovídá 4,6 procenta. Pro srovnání, v roce 2019 bylo zaevidováno 21.290 krajně pravicových trestných činů, z nichž přímo s násilím bylo spojeno 925.
Kontrarozvědka uvádí, že v roce 2020 byl jediným dokonaným krajně pravicovým činem, jehož cílem bylo zabíjet, útok v hesenském městě Hanau. Zde pravicový radikál zastřelil devět lidí s migračními kořeny. O rok dříve byly takto dokonané činy dva.
Krajně levicová scéna je oproti té radikálně pravicové početnější, kontrarozvědka uvádí 35.400 členů, což je meziročně o 900 více. Násilí se pak nevyhýbá 9600 levicových radikálů. Levicovým extremismem motivovaných trestných činů kontrarozvědka v loňském roce zaznamenala 6632, ve výroční zprávě za rok 2019 jich bylo 6449. Z trestných činů za loňský rok se třetina týkala násilností.
Zhruba o 700 loni oproti roku 2019 vzrostl v Německu počet islámských radikálů, kterých je podle kontrarozvědky 28.715. Na 12.150 z nich se pak hlásí k salafistickému proudu, jehož cílem je očistit islám od prvků považovaných za cizorodé.
"Ohrožení islamistickým terorismem bylo v Německu v roce 2020 vysoké," uvádí zpráva BfV. Ta zároveň poznamenává, že v Německu dosud nedošlo k rozsáhlým a opakovaným útokům islámských teroristů, jako se to již stalo v zahraničí. "Jsou ale kdykoli možné," varuje kontrarozvědka.
Útoky, které v loňském roce souvisely s islámským radikalismem, vyšetřovatelé připisují jednotlivcům, a ne teroristickým uskupením. I tak mají takové činy pro teroristické organizace podle kontrarozvědky propagandistický přínos.
Související
Seehofer chce kvůli přílivu migrantů z Běloruska společné hlídky s Poláky
Německo prodlužuje o 14 dní hraniční kontroly s Českem
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
před 1 hodinou
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
před 2 hodinami
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
před 2 hodinami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 4 hodinami
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.
Zdroj: Libor Novák