Vražedný útok uprchlíka v Chemnitzu: Soud vynesl trest za ubodání Němce

Němec s kubánskými kořeny Daniel Hillig přišel násilně o život v noci na 26. srpna. Vyšetřovatelé nejprve vinili trojici běženců. Před soudem ale stanul jen Alá S., druhého obžalovaného, kterým je mladý Iráčan, policie nedokázala zadržet. Třetí původně podezřelý muž se podle státního zastupitelství na útoku nepodílel.

Čtyřiadvacetiletý Alá S., který má ve spolkové republice status uprchlíka, celou dobu odmítal, že by měl s činem cokoli společného. Na noži, který se po útoku našel, policie žádné stopy jeho DNA neobjevila, a státní zastupitelství tak do značné míry stavělo na výpovědi jednoho svědka z občerstvení nedaleko místa činu, který podle svých slov Syřana viděl, jak směrem k oběti dělá pohyby odpovídající bití nebo bodání. Během procesu ale svou výpověď pozměnil.

I proto obhajoba požadovala, aby byl Alá S. zproštěn obžaloby, propuštěn a odškodněn za téměř rok, který strávil ve vyšetřovací vazbě. Vyzvala také soud, aby se nenechal ovlivnit tlaky ze strany politiky a veřejnosti. "Je potřeba nějaký viník, aby byl v Chemnitzu klid," vyjádřila dnes své přesvědčení obhájkyně Ricarda Langová.

Naopak obžaloba považovala vinu za prokázanou a navrhovala trest odnětí svobody ve výši deseti let za zabití Hilliga a vážné ublížení na zdraví další osobě. K tomuto pohledu se dnes soud přiklonil.

Ubodání Hilliga vyvolalo sérii demonstrací, z nichž některých se účastnily i stovky pravicových radikálů. Část z nich napadala přistěhovalce, novináře a policisty, někteří hajlovali. Došlo také k útoku na židovskou restauraci.

Všechny tyto činy v Německu vyvolaly pobouření a vedly mimo jiné k dlouhé debatě, jestli se útoky na cizince v Chemnitzu, kde se posléze uskutečnily i demonstrace proti extrémní pravici, dají označit za štvanice. Ta v důsledku stála křeslo šéfa německé kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena, který se v diskuzi o událostech v saském městě dopustil nepravdivých výroků.

Proces, který měl původně pokračovat až do října, se z bezpečnostních důvodů i kvůli velkému zájmu veřejnosti nekonal v Chemnitzu, ale v saské metropoli Drážďanech.