Britští vojáci zabili ve vězení iráckého civilistu

Šestadvacetiletý recepční Bahá Músa zemřel 15. září 2003, 36 hodin poté, co jej spolu s devíti dalšími podezřelými lidmi zadrželi příslušníci Prvního praporu královnina lancashireského pluku (1QLR).Otec dvou dětí Músa utrpěl 93 různých zranění včetně zlomených žeber a zlomeného nosu a měl modřiny po celém těle. K jeho smrti však vedly i podmínky, v nichž byl zadržován. Deset podezřelých mělo ruce svázané plastovými pouty, na hlavě nasazené pytle na písek a na výslech muselo několik hodin čekat ve stoje ve "stresových pozicích" bez možnosti spánku. Přidalo se také horko, strach, vyčerpání a nedostatek vody a jídla.Hlavní podíl však měl desátník Donald Payne, který ho zbil. Šéf vyšetřovací komise, bývalý soudce William Gage, popsal Paynovo chování jako "strašlivý katalog neospravedlnitelného a brutálního násilí".Jeden z vězňů později popsal zatčení. Na hlavu mu vojáci lili tekutinu, pod nos mu vetřeli benzín a pak mu u obličeje drželi plamen zapalovače, zřejmě proto, aby si myslel, že ho zapálí. Jiného vězně přinutili, aby "tančil jako Michael Jackson".Podle vyšetřovatelů začaly útoky na zadržené krátce poté, co byli muži přivedeni na britskou vojenskou základnu v jihoiráckém městě Basra a postupně narůstaly. Músa zemřel v pondělí v noci poté, co jej napadli jeho dozorci na malé nepoužívané toaletě.Desátník Payne se měl před svými kolegy chlubit, že dirigoval "sbor", když zbil Músu a další vězně tak, že křičeli.Komise odmítla tvrzení vojáků, že se Músa pokusil utéct, a došla k závěru, že jej Payne zbil ze vzteku. Důvodem k agresivnímu chování vojáků mohla být i zvěst, že se Músa podílel na zabití čtyř britských vojáků. Vyšetřování ale prokázalo, že bylo "velmi nepravděpodobné", že by Músa patřil mezi povstalce.Donald Payne se během vojenského soudu v letech 2006 až 2007 přiznal k nelidskému zacházení s civilisty a byl jako první příslušník britské armády odsouzen za válečný zločin k jednomu roku vězení.Používání kapucí a bolestivých pozic, v nichž byli vězni nuceni stát, zakázala britská vláda v roce 1972. Komise ale zjistila, že mnoho vojáků o zákazu neví. Soudce Gage to označil za selhání ministerstva obrany. Šéf komise prohlásil, že takové praktiky byly "standardní procedurou" mezi vojáky 1QLR při zacházení s iráckými vězni.Vyšetřování nezjistilo, že by násilí bylo běžnou praxí britských ozbrojených sil v Basře. Část odpovědnosti ale připsalo tehdejšímu veliteli 1QLR, nadporučíkovi Jorgemu Mendonkovi. "Jako velicí důstojník musel vědět o tom, co se na základně děje, dlouho před Músovou smrtí," uvedl Gage.Komise, kterou ustavila bývalá labouristická vláda, došla k 73 doporučením včetně zákazu zakrývání hlav vězňů a praxe "stresových pozic". Ministerstvo obrany by také mělo zajistit lepší výcvik a jasnější předpisy při zacházení s vězni.Vyšetřování stálo 13 milionů liber (362 milionů korun).