EU osekala farmářům dotace, nejvíc jsou biti Češi. Čtěte proč

Kvůli způsobu škrtů by Češi tratili procentuálně nejvíce v Evropské unii, a jejich ztráty by tak byly mnohem citelnější, než třeba v Rakousku či v Polsku. Na formě krácení dotací se ještě neshodly členské státy, forma se tedy ještě může změnit.

Návrh Evropské komise, která chce díky plošnému snížení dotací ušetřit v letošním zemědělském rozpočtu, schválil parlament ve Štrasburku valnou většinou 506 hlasů. Opatření má ale také řadu kritiků, mezi něž patří také čeští europoslanci.

Podle nich je návrh nespravedlivý, protože počítá s tím, že krácením dotací budou postiženy země s větším podílem zemědělských podniků, které pobírají roční dotace vyšší než 5000 eur (asi 130.000 korun). Čeští europoslanci tedy chtějí, aby se všechny státy musely vzdát stejného podílu dotací.

"Komise si konečně všimla, že evropské zemědělství je dlouhodobě předotované a neufinancovatelné. To se ale rozhodně netýká českých zemědělců. Je proto absurdní a nepřijatelné, aby právě na ně dopadly škrty nejvíce v celé EU," řekl k návrhu europoslanec Hynek Fajmon /ODS/.

Nástroj finanční kázně byl zaveden reformou společné zemědělské politiky v roce 2003 a doposud nebyl využit. O návrhu na konkrétní podobu snížení bude jednat nejen Evropský parlament, ale i Rada EU, tedy samotné členské země. V případě, že Rada a Evropský parlament nepřijmou návrh na stanovení úpravy do 30. června, stanoví sazbu snížení komise.

K plánu snížit dotace může přistoupit unie ve chvíli, kdy není v daném roce dostatečná částka na dotace zemědělcům, z důvodu vytvoření rezervy v EU pro případ krizí. Tento institut finanční disciplíny, takzvaná franšíza, postihuje zejména větší a velké zemědělské podniky. Těch je ale právě v Česku z historických důvodů kvůli kolektivizaci v 50. letech a vzniku jednotných zemědělských družstev nejvíce v EU.