EU je neudržitelná: Pár zemí asi dostane vyhazov, šokuje expert

Podle zakladatele AfD Bernda Luckeho ale některé výzkumné agentury záměrně snižují předvolební preference jeho strany, aby ji poškodily.

Jeden z kritizovaných institutů Forsa si to nenechal líbit a obrátil se na soud s žádostí o předběžné opatření vůči Luckemu. Soud mu vyhověl a stanovil sankci čtvrt milionu eur (6,4 milionu Kč), pokud předseda strana nařízení poruší.

Šéf Forsy Manfred Güllner rozhodnutí soudu přivítal a znovu odmítl Luckeho nařčení. "Je sprosté, z čeho nás obviňuje. Zacházíme s AfD jako s každou jinou stranou. Šéfa AfD nazývám od teď už jen Lžilucke," řekl vedoucí jedné z největších a nejrespektovanějších výzkumných agentur v Německu serveru Spiegel Online.

Lucke v tiskovém prohlášením označil nařízení soudu za průhlednou snahu Forsy, jak donutit AfD zveřejnit zdroje svých informací. "To se ale nikdy nestane," zdůraznil.

Hamburský ekonom, který se nedávno v rozhovoru pro ČTK přihlásil k eurokritickým názorům bývalého českého prezidenta Václava Klause, si v novinovém interview stěžoval na instituty Forsa a Allensbach, že ve svých předvolebních analýzách snižují výsledky AfD. 

Některé země možná čeká karanténa

"AfD oslovuje především voliče CDU/CSU a FDP (Svobodné demokraty). V případě, že se jí podaří získat více než pět procent hlasů a dostane se do parlamentu, dojde k tomu na úkor obou výše jmenovaných koaličních partnerů. Pak se může snadno stát, že se FDP do Bundestagu nedostane vůbec, a to by byl konec dosavadní koalice," říku v rozhovoru pro iHned.cz politolog Petr Robejšek.

Ten si také myslí, že zvítězí-li ve volbách dosavadní koalice, bude ve své politice pokračovat. Impuls ke změně strategie v eurokrizi by však přišel dříve než až v dalších volbách a pravděpodobně by ani nevycházel z Německa.

"Impuls ke změně europolitiky by vycházel buď z jedné z dalších „bohatých" zemí. Tipoval bych Francii nebo Rakousko. Možný je však i sociálně-politický kolaps jedné z problémových zemí, Řecka či Portugalska, a konečně i nová spekulativní vlna proti euru," tvrdí Robejšek.

A závěrem dodal: "Velmi snadno si umím představit formu jakéhosi „odstupného" pro krizové země. Myslitelná je i určitá jejich karanténa v euru č. 2 nebo v euru, které funguje paralelně s národní měnou. Evropští politici se ale vždycky pokusí říci veřejnosti co nejméně pravdy co nejpozději. Ale stejně jisté je i to, že existence eurozóny s dnešními parametry není dlouhodobě udržitelná. Politici tedy problémy budou muset skutečně řešit - nebo se provalí a vyřeší samy."